Online archiv
Někteří lidé odvozují domov od čtyř stěn, do nichž se pravidelně vracejí, jiní od přítomnosti své rodiny. Bezpečným prostorem vřelého přijetí však může být i skupinová terapie.
V polovině října 2023 se v pražské Lucerně konala konference, na níž vystoupil i kanadský lékař GABOR MATÉ, který značnou část své profesní dráhy zasvětil zkoumání toho, jak prostředí a vazby v raném dětství ovlivňují kvalitu života v dospělosti. Na konferenci přišla i vládní zmocněnkyně pro lidská práva KLÁRA ŠIMÁČKOVÁ LAURENČÍKOVÁ, která se Matého přístupem inspiruje a v české společnosti se snaží realizovat důležité systémové změny.
To, zda budeme přirozeně věřit v dobré konce a v dobré lidi, se rozhoduje v prvních letech našeho života. Ne všichni máme stejnou startovní pozici a také v dospělosti procházíme zraňujícími zkušenostmi, které nás znejišťují. Bezpečné terapeutické prostředí je místo, kde můžeme důvěru v sebe a ve svět znovu budovat.
Nedávno mě v jednom rozhovoru zaujala věta mého oblíbeného spisovatele Michela Fabera: „Naše planeta se v současnosti přehřívá emocemi.“ Asi proto, že se dlouhodobě zabývám problematikou klimatické změny, mě jakákoli zmínka o přehřívání planety ihned ťukne do očí. Tohle bylo ale přece jen trochu z jiného soudku.
Psychoterapeut a klient se setkávají ve vesmíru důvěry, která je pro léčebný proces zásadní. Dynamický prostor vzájemného vztahu je životodárný a podle psychologa a terapeuta PAVLA NEPUSTILA má tři podoby: bezpečí, porozumění a lásku.
S psycholožkou a psychoterapeutkou ELIŠKOU VESELOU REMEŠOVOU jsme si povídali o vzniku bezpečné vazby, o roli zvídavosti ve vztahu nebo o léčení zraněné důvěry.
V psychoterapii se často držíme názoru, že pomoci lze jen tomu, kdo si o to řekne a projeví náležitou motivovanost. Je to opravdu tak jednoduché? Jak přistupovat ke klientům, kteří podporu potřebují, ale nedokážou o ni „správně“ požádat?
Proč je důležité říct si o pomoc a jakou roli hraje v léčebném procesu nevědomí? Psychoanalytik a jungiánský analytik JAN ŠIKL se zamýšlí nad různými aspekty důvěry v terapii, nad významem raných vazeb i možností zraněné vztahy uzdravit.
Bez důvěry v sebe a ve svět nemůže člověk plnohodnotně žít ani zakoušet pocit důstojnosti. Cosi mu chybí a on je prostřednictvím krizových situací znovu a znovu nucen vydávat se na vnitřní cestu, aby to našel. Jak se opět propojit s tím, co nás utváří a nese?
Jaká místa nás vnitřně proměňují? Proč je důležité být v tichu a čím nás může obdarovat empatické naslouchání? Psychoterapeut a mnich PETR GLOGAR vypráví o důvěře v život, kráse lidských příběhů i léčivé moci vysokých hor.
O takzvaném únavovém syndromu se kvůli pandemii začalo více mluvit. Odhaduje se, že až padesát procent pacientů s dlouhým covidem může mít klinickou verzi této nemoci. Neexistuje přitom účinná léčba ani veřejný zájem. Jak se tito lidé cítí a jak jim může pomoct psychoterapie?
PSYCHOLOGIE DNES je časopis o mezilidských vztazích, životním stylu, společenských trendech, o sebepoznání a rozvoji osobnosti. Přináší články předních odborníků psané čtivou formou, rozhovory s kapacitami oboru z Česka i zahraničí, polemiky na aktuální témata, rady pro partnerské vztahy, výchovu i kariéru. Zabývá se prevencí závislostí, výsledky zajímavých výzkumů, sociální sférou apod. Je úspěšně přijímán širokou veřejností, stejně jako v odborných kruzích. Zvláště je ceněn jako inspirativní pomůcka pro studenty humanitních oborů.