Vzdělání souvisí s aktivitou mozku ve stáří

Nová studie kanadských vědců z University of Toronto, která byla uveřejněna v březnovém čísle časopisu Neuropsychology, vnáší nové světlo do problematiky stárnutí. Výzkum byl zaměřen na to, jak souvisí vzdělání s poklesemkognitivních funkcí ve vyšším věku a jak se tyto souvislosti odrážejí v činnosti mozku. Pomocí moderních zobrazovacích metod mozku se autorům studie podařilo zdokumentovat, že u starších lidí podstupujících paměťové testy jevyšší vzdělání spojeno s vyšší aktivitou čelních laloků mozku - to je opakem toho, co je pozorováno u lidí v mladším věku. Výsledky naznačují, že vzdělání posiluje jakousi schopnost mobilizovat rezervy duševní výkonnosti, kteréjsou v této části mozku ukryty.Tým psychologů vedený Mellanií Springer zvolil paměťové testy, protože paměť je funkcí, která se běžně ve vyšším věku zhoršuje. Autory studie zajímalo, jak je možné, že vzdělaní lidé s Alzheimerovou chorobou dokážíkompenzovat patologii mozku lépe než lidé s nižším vzděláním. Za tímto účelem autoři zkoumali vztahy mezi vzděláním a mozkovou aktivitou u dvou odlišných skupin. První tvořilo 14 dospělých ve věku 18-30 let s 11-20 lety školnídocházky. Ve druhé skupině bylo 19 lidí ve věku nad 65 let s 8-21 lety školní docházky. Každý z účastníků výzkumu podstupoval paměťové testy, během nichž byla monitorována aktivita mozku pomocí metody funkční magnetickérezonance (fMRI). Výsledky ukázaly, které oblasti mozku jsou během testových úkolů aktivní. Informace o aktivitě mozku pak vědci uvedli do souvislostí s délkou vzdělání jednotlivých osob.Výsledky ukázaly, že vztah úrovně vzdělání a aktivity čelních a spánkových laloků mozkové kůry je u mladých a starších lidí opačný. U mladých lidí podstupujících paměťové úlohy bylo vyšší vzdělání spojeno s nižší aktivitoučelních laloků a vyšší aktivitou ve spánkové oblasti kůry. U skupiny starších lidí provádějících stejné úlohy bylo vyšší vzdělání spojeno s nižší aktivitou spánkových laloků a vyšší aktivitou čelních oblastí.Výsledky lze interpretovat tak, že starší lidé - a zvláště ti s vyšším vzděláním - používají čelní kůru mozkovou jako alternativní"kompenzační pomůcku", jejíž funkce nahrazuje funkce, které v mladším věkuzajišťovaly jiné oblasti mozku. Existují i další výzkumy, které ukazují, že u starších lidí dochází ke zvýšení aktivity čelních oblastí mozku. Tato studie naznačuje, že využívání čelních laloků souvisí také se vzděláním člověka.Vzdělání významně souvisí s tím, jak jsou lidé ve vyšším věku schopni fungovat po stránce kognitivních funkcí. Tato studie umožnila lépe porozumět mechanismům, které jsou základem kognitivních rozdílů mezi starými lidmi svyšším a nižším vzděláním.