Online archiv
Služba farářky se z velké části zakládá na osobním kontaktu s lidmi v reálném světě. Ale čím víc člověk takto působí, tím víc se od něho očekává, že bude dosažitelný i ve virtuálním prostoru. Někdy je však třeba být offline.
Odlišnosti potřeb různorodých skupin osob se tematizují v řadě oblastí. Ve vědě a výzkumu se však tento přístup rozšiřuje teprve postupně. Proč by měl výzkum zohlednit, jaké má potřeby člověk na základě svého věku, etnicity, genderu nebo zdravotního stavu? A proč věda vytvářená pro „univerzálního člověka“ nemá stejný přínos pro všechny a může být někdy i nebezpečná? Těmto otázkám se bude věnovat série článků nazvaná Jedna velikost nestačí, která přináší pohled na výzkum z perspektivy genderu i dalších společenských proměnných.
Od osmdesátých let vznikají v Japonsku a Spojených státech výzkumy, které dokazují, že pobyt v přírodě je léčivý. Někteří současní světoví filozofové a vědci se uchylují k domorodým etnikům pro inspiraci, jak s přírodou zůstat v kontaktu. A práce s klienty v přírodním prostředí se začíná prosazovat i v psychoterapii.
Všechno, co v životě dělá, souvisí s lidmi a přírodou. TOMÁŠ HAWEL přibližuje, jak pracuje s ekoterapií, jak v procesu může pomoci strom či zvadlá květina a proč je pro duševní zdraví přínosné se na svět podívat biocentricky.
Ekologická krize vyžaduje nové cesty v psychologii a terapii, protože převládající individualistický přístup k péči o duši již nedokáže tématům spojeným s touto problematickou situací čelit. Jedním ze způsobů, jak se devastaci planety postavit, je ekoterapie amerického jungiánského psychoterapeuta Billa Plotkina.
Zahrada je skryté místo, které kultivujeme. Tříbíme zde smysly, zlepšujeme svou fyzickou kondici a budujeme propojení se sebou, s rostlinami i s lidmi. V rámci zahradní terapie jde o vzájemný partnerský a pečující vztah člověka a přírody, jenž přináší uvědomění si vlastní hodnoty, sebeúctu i etický postoj k životu.
Klimatická změna dopadá nejen na planetu, ale i na duševní zdraví lidí. Beznaděj tváří v tvář hrozícímu ekologickému kolapsu se stále častěji objevuje i u klientů v terapeutických místnostech. Netrápí pouze generaci Z, jak by se mohlo z médií zdát. Necítíme nakonec určitou formu smutku a stresu z ničení přírody všichni?
Témata duševního zdraví a možného ohrožení planety v podobě ekologických katastrof hýbou současnou společností. Jaká je mezi nimi souvislost? Psychoterapeutka TEREZA KRÁLÍČKOVÁ se v osobní úvaze zamýšlí nad odcizením, nadějí a touhou žít.
Rozjímání při západu slunce, cesty do pouště, lezení na stromy. RONEN BERGER patří mezi průkopníky terapeutické práce v přírodě, která léčí a propojuje člověka s jeho podstatou.
Jak setrvat s tím, co je? Jak přijmout nepříjemné prožitky, které k životu patří, vytvořit si nadhled a omezit tak utrpení? Klinický psycholog a psychoterapeut MIROSLAV SVĚTLÁK hovoří o tom, jak pocity vznikají, a nabízí cestu, jak s nimi zdravě zacházet.
Zvířata nemají tak komplikovanou psychiku jako lidé. Když něco dělají, dělají to naplno. Nepochybují o sobě. To je jeden z důvodů, proč mohou dobře terapeuticky působit na všechny, kdo se potřebují uklidnit, získat sebedůvěru a naladit se na vlastní tělo. Jedním z často využívaných zvířat je kůň.
PSYCHOLOGIE DNES je časopis o mezilidských vztazích, životním stylu, společenských trendech, o sebepoznání a rozvoji osobnosti. Přináší články předních odborníků psané čtivou formou, rozhovory s kapacitami oboru z Česka i zahraničí, polemiky na aktuální témata, rady pro partnerské vztahy, výchovu i kariéru. Zabývá se prevencí závislostí, výsledky zajímavých výzkumů, sociální sférou apod. Je úspěšně přijímán širokou veřejností, stejně jako v odborných kruzích. Zvláště je ceněn jako inspirativní pomůcka pro studenty humanitních oborů.