Online archiv
Ridina Ahmedová, autorka, hudebnice, zakladatelka Hlasohledu – centra pro práci s lidským hlasem a projektu Zpěvomat, který má vnášet do veřejných prostor ve městech živý zpěv, se v poslední době věnuje tématům spojeným s tzv. body shamingem – haněním těla pro jeho vzhled. V šestidílném podcastu Sádlo, který lze vyslechnout na Radiu Wave, se Ridina zabývá body shamingem v dětství, v rodině, v milostných vztazích, v mateřství, v zaměstnání i jinde.
Pokud si chceme dopřát jemný a zcela přírodní způsob, jak si v temném zimním období zlepšit náladu a vykročit do nového dne posíleni na duchu i na těle, je dobrou volbou některá forma aromaterapie. Vyzkoušejte éterické oleje z citrusů, třeba jeden opravdu zajímavý původem z Kalábrie!
Nejznámější a nejrozšířenější představou vztahující se k domácímu násilí bývá přílišná nerozhodnost ohrožené osoby opustit původce násilí. Oběť je vykreslována jako zbytečně váhavá, nejistá a opětovné návraty k násilnému partnerovi se považují za slabost a nejsou veřejností přijímány příliš pozitivně.
Málokterá režisérka žijící v Česku má takovou kariéru jako Mira Fornay. Debutovala na festivalu v Benátkách, další film Můj pes Killer získal cenu na festivalu v Rotterdamu. Její poslední snímek Žáby bez jazyka, který se věnuje tématu domácího násilí, je aktuálně nominovaný na cenu Český lev v kategoriích nejlepší celovečerní film a nejlepší režie.
Původcem domácího násilí může být podle psycholožky Veroniky Stočesové kdokoli. Tvrdí, že důležitější než trest je systematická práce s tím, kdo se násilí dopustil, respektive s celou rodinou. Jen tak je možné poškozený vztah uzdravit.
Již při první jarní vlně pandemie někteří experti varovali před nárůstem domácího násilí. Média záhy přinesla ze zahraničí i z domova zprávy o přibývajícím počtu případů. O čem vypovídají tyto informace? Mají skutečně covidová opatření vliv na soužití partnerů?
Zažíváme vyčerpání z digitálního života? Co s tím? Digitální věk efektivně mění naše mozky. Soustředění a kritické myšlení jsou dnes v ohrožení. Jak to zařídit, abychom se dokázali ukotvit v nekončící bouři podnětů a nestali se jejich bezmocnými otroky?
Těžké časy jsou součástí života a chvíle smutku, truchlení, zoufalství a beznaděje k němu patří. Ať už se jedná o traumatickou ztrátu, nemoc či karanténu, někdy nám život do cesty položí pořádný oříšek. Rozlousknout ho můžeme pomocí odolnosti a souladu.
V září zahájila svou činnost nezisková organizace Institut pro vysokou citlivost. Jednou z jejích prvních akcí byla moderovaná diskuse Únava vysoce citlivých lidí. V době tolika podnětů a možností, jako je ta naše, jsme více než jindy náchylní k pocitu zahlcení a únavy. Jak z toho ven?
S nechtěnými vtíravými myšlenkami se potýkají mnozí lidí, jedinci, kteří si cení jemnosti a mají zájem o druhé, o to více. Jak to zařídit, abychom vůči jejich naléhání byli odolnější? Autoři knihy Brouci v hlavě nabízejí šest cenných rad, které nám pomůžou tyto nevítané hosty zvládnout.
PSYCHOLOGIE DNES je časopis o mezilidských vztazích, životním stylu, společenských trendech, o sebepoznání a rozvoji osobnosti. Přináší články předních odborníků psané čtivou formou, rozhovory s kapacitami oboru z Česka i zahraničí, polemiky na aktuální témata, rady pro partnerské vztahy, výchovu i kariéru. Zabývá se prevencí závislostí, výsledky zajímavých výzkumů, sociální sférou apod. Je úspěšně přijímán širokou veřejností, stejně jako v odborných kruzích. Zvláště je ceněn jako inspirativní pomůcka pro studenty humanitních oborů.