Online archiv
Udržet vztah dlouhodobě stabilní a zároveň si dopřát dostatek volnosti může být výzva. Partnerství je souhra dvou lidí, kteří nejsou stejní, jejich potřeby se liší. Zatímco jeden je spokojenější v bezpečí klidných vod, druhý touží po čerstvém proudu, po dobrodružství. Jak společně zvládat nejrůznější úskalí?
Ještě nedávno byla intimita dvou lidí svázaná hlavně s fyzickou přítomností, dotekem, pohledem do očí. Dnes pocity blízkosti stále častěji vyhledáváme a zažíváme i na dálku: přes obrazovky, notifikace a ujišťující zprávy. Jak prožívá vztahovost Generace Z?
Člověk, který se cítí osamělý nebo zklamaný, může snadno hledat útěchu tam, kde je to nejsnazší – u vlastního dítěte. Malý důvěrník však přichází o mnoho: o zdravý vztah k sobě i k druhým, o prostor pro vlastní emoce i možnost rozvíjet se bez nadměrného tlaku.
Párová psychoterapeutka JIŘINA HERMANOVÁ odkrývá mnohovrstevnatý proces, který jí běží hlavou, sedí-li naproti ní dva partneři. Na co si dává pozor, jak vytváří v terapii pro oba klienty bezpečí a jak sama v sobě boří tendenci někomu z nich stranit, pokud je jí sympatičtější?
Upínáme se ke vztahům a zároveň toužíme po autonomii. Rodíme se jako zcela závislí, postupně se oddělujeme a nacházíme své místo ve světě. Touha po propojení však zůstává. Kdy jsou vazby příliš těsné a kdy je to ještě „v pořádku“? A je závislost opravdu tak nežádoucí?
Na Lince bezpečí pracujeme s dětmi a mladými lidmi, k jejichž věku neodmyslitelně patří téma lásky a vztahů. Téměř v každém našem kontaktu se vztahové otázky objevují. Někdy jako hlavní téma, jindy jako vedlejší. Čím více se mu však věnujeme, tím důležitější se jeví.
„Láska“ je sice nejpoužívanější slovo v jazyce vztahů, ale paradoxně také jedno z nejméně zkoumaných. Mluvíme o ní, jako by šlo o emoci — hřejivou, spontánní a samozřejmou — zatímco v reálně prožívaných vztazích se chová spíše jako systém, adaptivní, rekurzivní a mimořádně citlivý na zpětnou vazbu. Pokud je romantika jiskrou, partnerství je krbem. A párová terapie není ani tak o tom udržet oheň za každou cenu, jako spíše o tom naučit se, jaký kyslík, jaké palivo a jaká struktura umožňují teplo bez kouře.
Je láska k sobě jiná než láska k druhým? Kdy je zdravá, a kdy naopak narušená? V čem je základem, či překážkou pro to, abychom byli dobrými lidmi? A jsme v jádru vůbec dobří? Psychoterapeut ONDŘEJ FAFEJTA nabízí možné odpovědi.
Tragické vzplanutí Romea a Julie je zoufalým i krásným pokusem vybudovat si vztahovou vazbu tam, kde okolí nabízí jen tlak, omezení a strach. Slyšme tedy varování i dnes: svět, který neumí vytvořit prostor pro lásku, ztrácí podstatnou část své lidskosti.
PSYCHOLOGIE DNES je časopis o mezilidských vztazích, životním stylu, společenských trendech, o sebepoznání a rozvoji osobnosti. Přináší články předních odborníků psané čtivou formou, rozhovory s kapacitami oboru z Česka i zahraničí, polemiky na aktuální témata, rady pro partnerské vztahy, výchovu i kariéru. Zabývá se prevencí závislostí, výsledky zajímavých výzkumů, sociální sférou apod. Je úspěšně přijímán širokou veřejností, stejně jako v odborných kruzích. Zvláště je ceněn jako inspirativní pomůcka pro studenty humanitních oborů.