Online archiv

Podle různých studií se zdá, že mezi mladými přibývá projevů úzkosti a deprese. Není to však jen jejich problém, je to krize celé společnosti a jejích sdílených příběhů. Co proti tomu dělat?

AZIZ ABU SARAH usiluje o mír v konfliktních zónách po celém světě a snaží se budovat porozumění a empatii i tam, kde se to zdá nemožné. Věří v sílu mezilidských vztahů, vzdělání a kritického myšlení, protože za mnoha případy nenávisti a strachu stojí neinformovanost a neznalost „nepřítele“. Je přesvědčen o tom, že změnit svět lze též pomocí „vědomého cestování“, a proto v rámci své netypické cestovní agentury nabízí možnost seznámit se s různými lokalitami z více úhlů pohledu a blíže se setkat s místními obyvateli. Aziz je Palestinec, který vyrůstal v Jeruzalémě a nyní působí ve Spojených státech amerických. A přestože ho vleklý izraelsko-palestinský konflikt osudově zasáhl už v dětství, vymanil se ze začarovaného kruhu nenávisti a zvolil si naději. Mezi jeho nejbližší přátele dnes patří Židé z Izraele i Ameriky, s nimiž se i uprostřed války stále snaží budovat mírové soužití nejen na Blízkém východě.

Často nám připadá, že kolem sebe máme spoustu nepřátel, ať už na osobní, nebo na společenské úrovni. Utvrzovat se v pozici ublíženého a hledat na druhém člověku to nejhorší však situaci obvykle jen vyhrotí. Jinou cestou je zkoumat vlastní niterné pocity a odvážně pronikat k zranitelnosti v sobě i v protivníkovi.

Senioři se často cítí osamělí, třeba proto, že svět se mění moc rychle a oni mu nestačí. Někdy zapomínáme, že chvilka času a pozornosti, kterou svým stárnoucím blízkým věnujeme, jim může velmi pomoci. Vydejme se s nimi třeba na procházku do zeleně.

Ženy se o své děti bojí od okamžiku jejich početí až do své vlastní smrti. Jak se vyrovnat s úzkostmi, které přináší láska?

Podle psychologa a psychoterapeuta FRANZE RUPPERTA je identita součtem všech našich životních zkušeností a reakcí na ně. Co se stane, když její vývoj ovlivní trauma a my se naučíme vzdávat se sami sebe?

Obraz harmonické rodiny, v níž spolu partneři žijí až do smrti a děti jsou vychovávány v představě, že nesnáze a konflikty lze překonat, je v naší kultuře vysoce ceněný. Klinický psycholog MAREK PREISS však někdy bývá svědkem rozchodů a následných letitých sporů, které mají k ideálu daleko. Jak se k takovým situacím postavit?

V posledních letech roste popularita kanadského lékaře maďarského původu Gabora Matého. Ten se zabývá vztahem mezi stresem, závislostí, imunitním systémem, chronickými nemocemi a psychickým traumatem. Je známý také svými tezemi o poruchách pozornosti s hyperaktivitou. V čem se jeho teze mýlí?

Kdo vlastně jsme? Často nevíme, jak odpovědět, a uchylujeme se k povrchnímu pohledu, například se zmíníme o své profesi. Co je potřeba k tomu, abychom pronikli hlouběji?

Deset let podpory a péče. Požádat o pomoc tady může každý, kdo nemá prostředky na to, aby si hradil psychoterapii z vlastní kapsy. Terapeuti a krizoví interventi tu pracují bez nároku na honorář a dokázali už ulevit více než třem tisícovkám dospělých klientů.

V Číně občané systematicky plní to, co chtějí autority, ať už v práci, nebo doma. Všeobjímající dohled a kontrola nad počínáním národa dělá z lidí téměř roboty, kdy je přirozenost nahrazena umělou strukturou ovládanou největšími hráči a také strachem vystoupit z uniformity. Pevná ruka a přísný režim je čínskou všeobjímající odpovědí na to, jak udržet sílu systému. Lidé vychovaní ve striktním řádu si navenek příliš nestěžují. Buď se neodváží, nebo jsou opravdu spokojení.