Online archiv
Behaviorální závislosti či konkrétně návyková porucha hraní digitálních her existují jako hypotetické konstrukty už desítky let, ale jako faktické diagnostické kategorie teprve čerstvě. Kolik lidí a s jakou podobou problému bude vyhledávat pomoc, se teprve ukáže.
Když jsme závislí, něco nemáme pod kontrolou. Anonymní alkoholici právě tuto bezmoc využívají jako prostředek léčby. Nakolik je potom naše odkázanost na vnější okolnosti, nutnost existovat v neideálních podmínkách a také nebezpečí, že náš život nemá smysl, impulzem pro to, abychom se stali skutečně svobodnými, popisuje ONDŘEJ FAFEJTA.
Tendence k závislosti se může projevovat i v mezilidských vztazích. Partnerské a jiné vazby, které se na první pohled jeví jako intenzivní a naplněné láskou, mohou skrývat sklony k přehnanému připoutávání se k druhé osobě. Člověk pak přestává vnímat vlastní potřeby, zcela se přizpůsobuje, omezuje svůj osobní růst a ztrácí pocit vlastní identity.
V českém slově závislost můžeme spatřit i anglický výraz lost, což znamená ztracený. Závislý člověk ztratil spojení se sebou, se svou vnitřní pravdou, se smyslem života. Objevit toto spojení pomáhají při léčbě i psychedelika, popisuje EVA CÉSAROVÁ.
Jak se vyvíjí vědecký náhled na Alzheimerovu chorobu nebo schizofrenii a proč může být prospěšné vypouštět některé vzpomínky? Izraelsko-americký neurolog a psychiatr SCOTT A. SMALL vypráví o tématech své nové knihy, o kreativitě, nostalgii i nacionalismu.
Kdo nebo co vládne našemu životu? Jaká síla ho skutečně řídí? A jaké jsou naše vztahy, z nichž svého pána a vládce odvozujeme? Možná nás přitahuje rychlé uspokojení nebo úleva, ale co přichází potom? Cesta k trvalejšímu prožitku naplnění a smysluplnosti je obtížnější...
Na začátku ledna se shromažďují u popelnic a čekají na odvoz do kompostárny nebo do spalovny. Vánoční stromky. Asi třináct let trvá, než na plantáži ze semínka vyrostou, a po pár dnech okázalých oslav lehnou popelem. Je tato tradice v době proměny klimatu udržitelná? A jakých dalších zvyků se můžeme zříct?
V zimním čase je všechno utlumené a my jsme více vystavení sami sobě, svému nitru. Vánoce jsou za námi, oslava života a světla odplynula. Jak to zařídit, abychom si esenci svátků udrželi i dál?
Většina starších lidí by nikdy nepomyslela na to, že by mohli mít „problémy“, které by stály za probrání s odborníkem na duševní zdraví. Mají zažité přesvědčení, že takovou pomoc nepotřebují, a často je ani nenapadne, že i v tomto věku mohou prožívat osobní růst.
Psychoterapie se postupně stává základní součástí péče o duševní zdraví lidí bez rozdílu věku. Připustit si, že potřebujeme pomoc, a překonat obavy z toho, že někoho oslovíme, je však často tím nejtěžším krokem. Nicméně i když si senior uvědomí, že by mu psychoterapie mohla prospět, narazí na další překážku: jak vhodného odborníka najít a skutečně k němu pravidelně docházet. Pro seniory, zejména pro ty mimo velká města, se tato cesta stává složitým a mnohdy i finančně nedostupným úkolem.
PSYCHOLOGIE DNES je časopis o mezilidských vztazích, životním stylu, společenských trendech, o sebepoznání a rozvoji osobnosti. Přináší články předních odborníků psané čtivou formou, rozhovory s kapacitami oboru z Česka i zahraničí, polemiky na aktuální témata, rady pro partnerské vztahy, výchovu i kariéru. Zabývá se prevencí závislostí, výsledky zajímavých výzkumů, sociální sférou apod. Je úspěšně přijímán širokou veřejností, stejně jako v odborných kruzích. Zvláště je ceněn jako inspirativní pomůcka pro studenty humanitních oborů.