Online archiv
Řadu let slýcháme o tom, jak používání technologií ovlivňuje naši pozornost, rozhodování, paměť, soustředění, úroveň energie a řadu dalších kognitivních procesů či psychických stavů – a to zpravidla negativním způsobem. Nejde přitom o výkřiky nějaké technofobní lobby, nýbrž o závěry mnoha výzkumů, podle nichž sociální sítě či smartphony v podstatě zneužívají našeho vnitřního nastavení, za což platíme vysokou daň. O to zajímavější je narazit na studii, která k těmto tématům přistupuje z trochu jiné perspektivy.
Neuspokojování potřeb vede k frustraci zasahující rozličné sféry lidského prožívání – včetně těch odehrávajících se během našeho spánku. Negativní emoce nakupené v bdělém stavu se podle studie z roku 2017 mohou následně přetavit v noční můry, jimiž se mysl vyrovnává s reálnými křivdami a zklamáními. Leckdy však spojení mezi bdělými a snovými stavy není zcela prvoplánové, což naznačil třeba loňský výzkum.
Dočíst poslední stránku knihy, zhasnout lampičku, položit hlavu na polštář a spát až do rána. Proč je tak obyčejná věc pro tolik lidí těžko dosažitelný luxus? A proč je důležité přestat mít obavy z toho, že se špatně vyspíme?
Sen nám sděluje něco hlubšího o našem prožívání – něco, co je tak komplexní, že snový výklad tento prožitek neukončí, ale spíše ho ukotví tím, že v nás propojí slova a obrazy, znaky a symboly, rozum a cit. Sen nám neříká, co máme udělat, ale staví před nás naše dilemata.
Mluvíme spolu sice prostřednictvím tlumočnice, přesto cítím napojení – jeho pohled hřeje a vyzařuje živý zájem. Sedí proti mně psychoterapeut s pětatřicetiletou praxí a autor úspěšných knih, kterých se v Česku prodalo na osmdesát tisíc kusů: HEINZ-PETER RÖHR. V rozhovoru představujeme jeho aktuální publikaci o léčení viny a studu, pojmenováváme i dnešní dobu plnou krizí a výzvy digitální doby.
Zima v přírodě není obdobím smrti, ale nezbytného zklidnění a přípravy na nový růst. Také lidé potřebují zpomalit, naslouchat svým rytmům a uvědomit si, že útlum energie je nutnou součástí života, nikoli selháním. Přijetí „zimního spánku“ nám může přinést více psychické odolnosti a naděje, až přijde naše vlastní jaro.
Spánek je pilíř, který zásadně ovlivňuje fyzické i duševní zdraví. Když se vyspíme málo nebo náš noční odpočinek není kvalitní, výrazně se snižuje například naše schopnost regulovat emoce.
Je fascinující, jaká data nám dnes chytrá zařízení o našem spánku poskytují – od jeho délky přes fáze REM a nonREM až po odchylky od běžného stavu. Data mohou být samozřejmě užitečná, někdy nás dokonce upozorní na blížící se nemoc nebo doporučí více odpočinku. Ale co když se z doporučení stane návod a my začneme mít pocit, že když ho nedodržujeme, děláme všechno špatně?
Někdy se stává, že opakovaně zažíváme stejné situace, znovu a znovu trpíme, aniž bychom věděli proč. Ke zvědomění a případnému přepsání dávných vnitřních vzorců pomáhá výklad snů nebo vizualizace.
Jak mít lepší náladu, úspěšněji se vyrovnávat se stresem a být výkonnější? Spánek, který přímo souvisí s kvalitou celého našeho života, je ovlivňován mimo jiné tím, jakému typu světla jsme vystaveni ve dne, večer i v noci.
Spirituální tradice mluví o spánku jako o malé smrti, v níž se člověk na sklonku dne s důvěrou odevzdává do rukou něčeho většího. Právě dnes potřebujeme znovu objevit odvahu spát, tedy žít s důvěrou.
V moudrosti původních kultur nenajdeme jasné odpovědi ani zázračný lék na všechny bolesti našeho světa. Můžeme se však inspirovat a pokládat více otázek. Jak být sami sebou a zároveň se přirozeně propojovat s ostatními? Jak vnímat ideu a praxi nekonečného západního růstu a individualismus jako fakt, z nějž lze vycházet, nikoli jako trauma, které nás zničí?
PSYCHOLOGIE DNES je časopis o mezilidských vztazích, životním stylu, společenských trendech, o sebepoznání a rozvoji osobnosti. Přináší články předních odborníků psané čtivou formou, rozhovory s kapacitami oboru z Česka i zahraničí, polemiky na aktuální témata, rady pro partnerské vztahy, výchovu i kariéru. Zabývá se prevencí závislostí, výsledky zajímavých výzkumů, sociální sférou apod. Je úspěšně přijímán širokou veřejností, stejně jako v odborných kruzích. Zvláště je ceněn jako inspirativní pomůcka pro studenty humanitních oborů.