Online archiv
Někdy se o mladých lidech s despektem říká, že jsou příliš křehcí a citliví. Avšak vyčítat sněhové vločce, že je křehká, je zásadní nepochopení situace. Dokážeme se na novou generaci podívat jinýma očima a přijmout dary, které nám přináší?
Jak si vybudovat odolnost a žít svobodně? Nizozemská filozofka, psycholožka a existenciální psychoterapeutka EMMY VAN DEURZEN vypráví o možnosti stát pevně na zemi a zároveň se povznášet, nacházet sebeurčení a současně se propojovat s ostatními lidmi a přírodou.
Jak se mohou „mrtví vrátit, aby strašili živé“? Terapeuti zaměření na přenos informací mezi generacemi se zabývají především těžko sdělitelnými zraňujícími událostmi, o nichž se v rodinách nemluví a jejichž tíha přechází na další pokolení. Klinický psycholog a psychoterapeut MAREK PREISS nabízí různé odborné přístupy k tomuto typu traumatu a předkládá možnosti uzdravení.
Jak využít svůj potenciál a rozehrát symfonii života? Je třeba být odvážný, zvolit si směr a ten následovat, ačkoli cesta někdy vede do neznáma.
Když čtvrtý bhútánský král přišel v osmdesátých letech s myšlenkou hrubého národního štěstí jako potvrzení spokojenosti obyvatel, asi netušil, jaký to bude mít na celou zemi dopad. Jsou dnes Bhútánci opravdu spokojení? Psycholožka a výzkumnice KRISTÝNA TRONEČKOVÁ pokračuje v sérii reportáží.
Co udělat, aby dětem a dospívajícím bylo lépe? Jak zabránit tomu, aby si ubližovali a ztráceli kontakt s tím, co doopravdy cítí? Předpoklad, že situaci vyřeší vyšší počet psychiatrů, je naivní. Pomoci může psychoterapie, ale i pozornost a empatie blízkých osob. Spíše než výchovu děti potřebují bezpečný vztah, v němž otevřeně projeví, co je trápí.
Jak by se v psychoterapii mělo nahlížet na dětství? Je to něco, co nevyhnutelně „determinuje“ život člověka, a tudíž bychom tomu měli věnovat speciální pozornost? Nebo to je něco nedůležitého, čím bychom se v péči o duševní zdraví neměli vůbec zabývat a raději bychom se měli pragmaticky orientovat na budoucnost?
Brněnská dětská psychiatrička TAŤJANA HORKÁ dala v covidové době přednost poradenské praxi s klienty, kteří jsou motivovaní na sobě pracovat. Dětství považuje za zdroj, z něhož se dá i přes špatné zkušenosti čerpat.
Čeští dospívající nejsou psychicky v pohodě. Narůstá počet těch, kteří vykazují depresivní příznaky, sebepoškozují se či dokonce pomýšlejí na sebevraždu. Psycholožka PAVLA KOUCKÁ navrhuje, jak jim můžeme pomoci.
Existují různá vyprávění o psychoterapii. V některých je hlavním hrdinou terapeut zdolávající jeden těžký případ za druhým, jinde je hrdinou klient. Jan Roubal v knize Nepřekážet naději: Terapeutův průvodce depresivním polem nabízí ještě jiný, méně tradiční pohled.
Ve vývoji dětské duše záleží na každém jednotlivém kroku, ale i na vnímání celku a všech souvislostí. Jak se buduje důvěra a proč je bezprostřední zkušenost důležitější než teorie? Psycholog a psychoterapeut JIŘÍ RŮŽIČKA hovoří o práci s novorozenci, o pocitu domova a cizoty i o zázraku vánočního světla.
PSYCHOLOGIE DNES je časopis o mezilidských vztazích, životním stylu, společenských trendech, o sebepoznání a rozvoji osobnosti. Přináší články předních odborníků psané čtivou formou, rozhovory s kapacitami oboru z Česka i zahraničí, polemiky na aktuální témata, rady pro partnerské vztahy, výchovu i kariéru. Zabývá se prevencí závislostí, výsledky zajímavých výzkumů, sociální sférou apod. Je úspěšně přijímán širokou veřejností, stejně jako v odborných kruzích. Zvláště je ceněn jako inspirativní pomůcka pro studenty humanitních oborů.