Online archiv
Jaká jsou teoretická východiska rodinné terapie? Klinická psycholožka ŠÁRKA GJURIČOVÁ je představuje na konkrétních příkladech z praxe.
Svět je dnes úplně jiný, než byl před pár desítkami let, a proto se často stává, že prarodiče, rodiče a děti se v řadě oblastí nedokážou domluvit. Proměňující se společenské klima, styl výchovy i hodnotový systém, ale i prudký technologický rozvoj vyžadují od všech členů rodinného systému otevřenost, zájem, pochopení a respekt.
V době zakládání manželských poraden v sedmdesátých letech minulého století byla práce v této oblasti úplně jiná než dnes. V průběhu času se k původnímu manželskému zaměření přidal i širší záběr na rodinu. Tento specializační obor psychologie má své zásady a je nutné ho odlišovat od rodinné terapie.
Jak se žije singles? Kvůli čemu muži odkládají rodinu? Proč kvalita vztahu s druhým člověkem začíná být důležitější než jeho gender? Se socioložkou a psychoterapeutkou MARKÉTOU ŠETINOVOU jsme mluvily o současných trendech v seznamování a partnerství.
Když rodiče a děti tráví čas hrou, dostávají vzácnou příležitost prohlubovat svůj vztah. Ve hře není nikdy nic špatně, všechno má svůj význam. Každý prvek a každá událost pomáhají všem zúčastněným k tomu, aby si lépe porozuměli.
Jak různé formy psychoterapie podporují rodinné vztahy? Co rodina potřebuje, aby v ní všichni jednotlivci prospívali a byla zázemím, které umožňuje růst?
Při práci s dětskými a dospívajícími klienty stojí terapeuti před mnoha dilematy. Jedním z nejnáročnějších je vědomí, že s klientem mírníme symptomy jeho bolesti a trápení, ale jeho jádro zůstává nedotčené, protože na terapii chybějí rodiče. Dětský pacient pak někdy zůstane jediným z rodiny, kdo se vydává na cestu uzdravení.
Gestalt přístup zaměřený na rodinnou terapii se v Česku dlouhé roky příliš nerozvíjel. To se teď postupně mění a inspirací může být i kniha Tanec židlí a tanec zájmen, v níž zkušený sicilský odborník Giovanni Salonia sdílí své bohaté zkušenosti v této oblasti.
Ukázku rodinné situace, která vykazuje dysfunkční rysy a přivedla dospělého muže do terapie, představujeme v kazuistice zpracované formou anonymizovaného rozhovoru. Příběh odkrývá specifickou rodinnou konstelaci a negativní dopady, které měla na klientův další život. Zachycuje také mužovu reflexi, jíž byl posléze díky terapii schopen.
Domov není jen místem k přespání, ale živým organismem, kde se formují naše vztahy, identita a pocit sounáležitosti. Ať už honosný, nebo skromný, každý domov odráží příběhy svých obyvatel a nabízí útočiště v chaosu světa.
Někdy se stává, že když se členové užší rodiny chtějí přiblížit, objeví spíš vzájemnou vzdálenost. Může nás ke stavbě mostů mezi ostrovy inspirovat budování širších společenství? Psychoterapeut MARTIN NAWRATH se zamýšlí nad tím, jak rozvíjet skutečnou komunitu.
Když si uvědomíme, že naše současné problémy často nevznikaly jen v nás, ale jsou důsledkem širšího rodinného kontextu, uleví se nám. Vztahové i ekonomické prostředí, v němž jsme vyrůstali, má velký podíl na tom, s jakými postoji a představami vstupujeme do dospělého života.
PSYCHOLOGIE DNES je časopis o mezilidských vztazích, životním stylu, společenských trendech, o sebepoznání a rozvoji osobnosti. Přináší články předních odborníků psané čtivou formou, rozhovory s kapacitami oboru z Česka i zahraničí, polemiky na aktuální témata, rady pro partnerské vztahy, výchovu i kariéru. Zabývá se prevencí závislostí, výsledky zajímavých výzkumů, sociální sférou apod. Je úspěšně přijímán širokou veřejností, stejně jako v odborných kruzích. Zvláště je ceněn jako inspirativní pomůcka pro studenty humanitních oborů.