Online archiv
Jak naplánovat vesmírnou misi tak, aby byla úspěšná nejen po technické a odborné stránce, ale i z hlediska psychického stavu všech zúčastněných? Jak připravit astronauty na to, aby dokázali dobře zvládat extrémně náročné a stresující situace s eventuálně fatálním dopadem?
Čím hrůznější je čin, který člověk spáchal, tím spíše u něj hledáme psychiatrickou diagnózu. Je jasné, že ne každého nebezpečného jedince dokážeme předem odhadnout a zastavit. Masoví vrazi se neliší od běžné populace tak, jak bychom si přáli. Nicméně hledání využitelných varovných signálů pokračuje.
Jak zajistit, aby lidé na vysokých pozicích, kteří mají velkou zodpovědnost a vliv, disponovali nejen znalostmi z oboru, ale i emoční inteligencí? V rámci prevence sociálně-patologických jevů na pracovišti i v celé společnosti by měli podstupovat kvalitní psychologické testy, které určí jejich způsobilost.
Proč by se měl dnešní člověk obracet k renesančnímu alchymickému dílu? Možná proto, že tento opus znovu odhaluje něco, co nám chybí a na co jsme zapomněli. Učí nás, že utrpení se nelze zbavit. Musíme se naučit ho přijímat, abychom mohli růst.
Jaké náročné chvíle potkávají psychology a psychoterapeuty mimo terapeutickou místnost a jak se s nimi vypořádávají? Zeptali jsme se v anketě.
Každý člověk v sobě nese nějaký vnitřní konflikt. Záleží jen na tom, jak s ním naloží, ať už sám, nebo třeba s pomocí psychoterapeuta. Od toho se pak odvíjí jeho přístup k sobě samému i jeho vztah k ostatním. Psychoanalytik a jungiánský analytik JAN ŠIKL se zamýšlí nad možnostmi niterné proměny jako cesty k posílení míru ve světě.
Proč se člověk stane vyznavačem konspirační teorie? Za nekompromisní ideologií se často skrývá nezpracovaná vnitřní bolest. Jungiánský analytik VLADISLAV ŠOLC rozplétá důvody omezujících přesvědčení a naznačuje cestu ke svobodě.
Přechodové rituály, které by nám pomohly dobře projít životními změnami a lépe uchopit vlastní identitu, nám na Západě chybějí. Můžeme se však inspirovat u původních etnik, například lakotských indiánů, a pokusit se proniknout do posvátné hlubiny bytí.
Co se s námi děje, když se svět neotáčí podle našich představ? Možná trpíme a snažíme se ho změnit. Ale existuje i jiná možnost – cesta sebepoznání, která nás přivede k novému pohledu.
Fyzickou a psychickou bolest většinou vnímáme jako nepřítele a chceme se jí zbavit. Někdy je užívání tišících léků nezbytné, ale v řadě případů je prospěšnější snažit se s trápením setrvat a nepříjemnému stavu porozumět.
Na hezká slova většinou reagujeme mile, ale jakmile se nás někdo nepříjemně dotkne, často to pěkně „schytá“. Opravdu tak musíme reagovat? Možná že Ježíšova výzva „milujte své nepřátele“ není tak scestná, jak by se mohlo zdát. Každopádně se můžeme inspirovat principem nekomplementárního chování, s nímž pracuje moderní psychologie.
Možná znáte osoby, které si navzdory svým úspěchům nedokážou úspěšnost zvnitřnit. Mají o sobě pochybnosti, a dokonce se bojí, že budou „odhaleny“. Syndrom podvodnice je častější u žen a marginalizovaných skupin. Jak souvisí s genderem a proč bychom se o něj měly*i zajímat?
PSYCHOLOGIE DNES je časopis o mezilidských vztazích, životním stylu, společenských trendech, o sebepoznání a rozvoji osobnosti. Přináší články předních odborníků psané čtivou formou, rozhovory s kapacitami oboru z Česka i zahraničí, polemiky na aktuální témata, rady pro partnerské vztahy, výchovu i kariéru. Zabývá se prevencí závislostí, výsledky zajímavých výzkumů, sociální sférou apod. Je úspěšně přijímán širokou veřejností, stejně jako v odborných kruzích. Zvláště je ceněn jako inspirativní pomůcka pro studenty humanitních oborů.