Online archiv
Jak budovat ostrůvky odolnosti a proč v arteterapii používat plastelínu? Izraelský psycholog MOOLI LAHAD, známý svými kreativními metodami intervence a léčby stresu, hovoří o negativním vlivu drastických vizuálních vjemů i o léčivém účinku vyprávění.
Dávné tradice a rychlý technologický pokrok, striktní pravidla na veřejnosti a uvolněné emoce v soukromí, příkladná výkonnost a frustrující vyčerpání. Japonsko je zemí extrémů, v níž lidé přesto dokážou být spokojení.
Pokud člověk profesionálně pracuje s lidmi, měl by počítat s tím, že má pravděpodobně určité předsudky, které mohou s prožíváním některých jeho klientů a klientek kolidovat. Je tedy namístě vlastní zažité normy reflektovat, aby všichni dostávali plnohodnotnou péči.
Ve světě, který je stále více definován svou rozmanitostí a složitostí, může být obtížné orientovat se v současné debatě o genderu. Psycholog TOMÁŠ KUFA nabízí stručný pohled do tematiky.
V poslední době se častěji setkávám s názory lidí, kteří jsou vyděšení z toho, kam se to dnešní svět řítí, že dříve byly všechny děti „normální“. Dnes aby se už člověk bál někoho oslovit, a když to takto půjde dál, vymřeme. Jsou to ale zbytečně alarmující obavy, říká sexuolog PAVEL TURČAN.
Jedním ze zdrojů duševní nepohody, který je u LGBTQIA+ osob poměrně dobře zmapován, je menšinový stres. Jedná se o stres, který je způsoben příslušností k některé z marginalizovaných skupin a žitou zkušeností se stigmatizací ze strany většinové společnosti. Problém přitom nepředstavuje samotná identita, ale mocenské struktury, které diskriminují určitou skupinu lidí tím, že konkrétní identitární znaky označují za normu a ostatní za odchylku.
V rozhovoru s psychiatričkou a psychoterapeutkou ALENOU VEČEŘOVOU PROCHÁZKOVOU jsme probíraly téma genderové dysforie a transgenderu, podívaly jsme se do zákoutí partnerských vztahů transgender lidí a zjistily jsme, jak zásadní je celospolečenská edukace.
Spiritualita může přispívat k duševní integritě a celistvosti. Je-li vědomá a svobodná, vede k hlubšímu a plnějšímu prožívání a rozvíjí v nás kvality moudrosti, laskavosti a soucitu. Podmínkou zdravé duchovnosti je však odvaha přijímat náročné emoce, které odhalují naše slabá místa.
Vytvoření stabilní identity je předpokladem pro zdravou osobnost. Co když je však vývoj člověka zasažen traumatem, jak tomu bylo například u obětí holocaustu a jejich potomků? A je možné i s narušenou identitou uspět a pomáhat ostatním?
KAREL PAVLICA učí na Ostravské univerzitě, snaží se přispívat k budování respektující společnosti a šíří osvětu v rámci genderové, sexuální a vztahové rozmanitosti. Povídali jsme si o tranzici, kterou prošel před více než dvaceti lety, o strachu i o důležitosti bezpodmínečného přijetí nejen v terapeutickém prostředí.
PSYCHOLOGIE DNES je časopis o mezilidských vztazích, životním stylu, společenských trendech, o sebepoznání a rozvoji osobnosti. Přináší články předních odborníků psané čtivou formou, rozhovory s kapacitami oboru z Česka i zahraničí, polemiky na aktuální témata, rady pro partnerské vztahy, výchovu i kariéru. Zabývá se prevencí závislostí, výsledky zajímavých výzkumů, sociální sférou apod. Je úspěšně přijímán širokou veřejností, stejně jako v odborných kruzích. Zvláště je ceněn jako inspirativní pomůcka pro studenty humanitních oborů.