Je podzimní odpoledne, chvílemi prosvítá sluníčko. Pocit klidu a pohody, u mě ještě málo zabydlený, mi dovoluje vzpomínat na můj pěkně zamotaný život. Najdete v něm všechno – nechtěné dítě, pocity viny, „mizení“ i opravdu hodně dlouhou cestu za
sebepoznáním.
Peter Pöthe, psychiatr a psychoterapeut, zabývající se dětskou psychoanalýzou, věnoval svou knihu Síla nevysloveného památce své zesnulé ženy Martiny, rovněž dětské psychoterapeutky a zakladatelky psychoterapeutického centra pro týrané a ohrožené děti, na kterou v průběhu vyprávění často vzpomíná a odkazuje.