Online archiv
Knihu od Martina E. P. Seligmana, která vyšla v nakladatelství Beta, krátce představuje Jan Lukavec
Stojíme na rozcestí. Dědictví industriální modernity nám dalo fascinující technologie, ale také osamělost, duchovní prázdnotu a klimatickou krizi. Odkaz domorodých kultur naproti tomu nabízí rovnováhu, odolnost a sounáležitost.
Odklon od zaměření na vnější svět a jeho požadavky k vnitřním obrazům a fantaziím představuje jednu z nejběžnějších mentálních aktivit. Lze ji využít k duševnímu obohacení a růstu, například prostřednictvím psychoanalýzy nebo psychoanalytické psychoterapie?
Sny obvykle považujeme za něco, co se nám prostě děje. Nad jejich obsahem nemáme vědomou kontrolu, na čemž následně mohou stavět psychoanalytické výklady, podle kterých jde o jazyk nevědomí. Občas jsou sny dokonce natolik zajímavé, až litujeme, že v nich nemůžeme setrvat o něco déle nebo že podnětných obsahů nedokážeme využít způsobem, jenž by měl na naši každodennost blahodárné účinky. Jenže co když sny do určité míry kontrolovat můžeme?
Řadu let slýcháme o tom, jak používání technologií ovlivňuje naši pozornost, rozhodování, paměť, soustředění, úroveň energie a řadu dalších kognitivních procesů či psychických stavů – a to zpravidla negativním způsobem. Nejde přitom o výkřiky nějaké technofobní lobby, nýbrž o závěry mnoha výzkumů, podle nichž sociální sítě či smartphony v podstatě zneužívají našeho vnitřního nastavení, za což platíme vysokou daň. O to zajímavější je narazit na studii, která k těmto tématům přistupuje z trochu jiné perspektivy.
Neuspokojování potřeb vede k frustraci zasahující rozličné sféry lidského prožívání – včetně těch odehrávajících se během našeho spánku. Negativní emoce nakupené v bdělém stavu se podle studie z roku 2017 mohou následně přetavit v noční můry, jimiž se mysl vyrovnává s reálnými křivdami a zklamáními. Leckdy však spojení mezi bdělými a snovými stavy není zcela prvoplánové, což naznačil třeba loňský výzkum.
Dočíst poslední stránku knihy, zhasnout lampičku, položit hlavu na polštář a spát až do rána. Proč je tak obyčejná věc pro tolik lidí těžko dosažitelný luxus? A proč je důležité přestat mít obavy z toho, že se špatně vyspíme?
Sen nám sděluje něco hlubšího o našem prožívání – něco, co je tak komplexní, že snový výklad tento prožitek neukončí, ale spíše ho ukotví tím, že v nás propojí slova a obrazy, znaky a symboly, rozum a cit. Sen nám neříká, co máme udělat, ale staví před nás naše dilemata.
Mluvíme spolu sice prostřednictvím tlumočnice, přesto cítím napojení – jeho pohled hřeje a vyzařuje živý zájem. Sedí proti mně psychoterapeut s pětatřicetiletou praxí a autor úspěšných knih, kterých se v Česku prodalo na osmdesát tisíc kusů: HEINZ-PETER RÖHR. V rozhovoru představujeme jeho aktuální publikaci o léčení viny a studu, pojmenováváme i dnešní dobu plnou krizí a výzvy digitální doby.
Zima v přírodě není obdobím smrti, ale nezbytného zklidnění a přípravy na nový růst. Také lidé potřebují zpomalit, naslouchat svým rytmům a uvědomit si, že útlum energie je nutnou součástí života, nikoli selháním. Přijetí „zimního spánku“ nám může přinést více psychické odolnosti a naděje, až přijde naše vlastní jaro.
Spánek je pilíř, který zásadně ovlivňuje fyzické i duševní zdraví. Když se vyspíme málo nebo náš noční odpočinek není kvalitní, výrazně se snižuje například naše schopnost regulovat emoce.
PSYCHOLOGIE DNES je časopis o mezilidských vztazích, životním stylu, společenských trendech, o sebepoznání a rozvoji osobnosti. Přináší články předních odborníků psané čtivou formou, rozhovory s kapacitami oboru z Česka i zahraničí, polemiky na aktuální témata, rady pro partnerské vztahy, výchovu i kariéru. Zabývá se prevencí závislostí, výsledky zajímavých výzkumů, sociální sférou apod. Je úspěšně přijímán širokou veřejností, stejně jako v odborných kruzích. Zvláště je ceněn jako inspirativní pomůcka pro studenty humanitních oborů.