Bezpečné odpoutání
Pavel Nepustil, PD 2/2025
Závislost není tak rigidní a bezvýchodná, jak se někdy prezentuje. Není to chronické onemocnění vepsané do těla napořád, píše PAVEL NEPUSTIL. Spíš než s nemocí souvisí s návyky, jak je známe z každodenního života. Když se k některým nežádoucím návykům přidají další okolnosti, vznikne zotročující vztah, z něhož není snadné odejít. Pokud však najdeme alternativní zdroje bezpečí, může být tento proces odpoutávání tvořivý a naplňující.
Nejeden čtenář asi považuje adiktologii za módní obor posledních let. Ačkoli užívání návykových látek přesahuje historii lidstva a toxikomanie je popsaná také u některých zvířat, dokončení procesu skutečného etablování tohoto klinického a vědního oboru přece jen chtělo svůj čas. Téměř sto padesát let. A česká stopa je v tomto vývoji viditelná, píše profesor MICHAL MIOVSKÝ.
O své mnohaleté zkušenosti z oblasti adiktologie hovoří terapeutka BARBARA JANÍKOVÁ. Čím ji oslovil přístup Gabora Matého? A proč věří, že lepší než „válčit s drogami“ je mít pochopení pro lidi se závislostí?
Suchej únor
Johana Růžková, PD 2/2025
Letos potřinácté vyzve Čechy a Češky kampaň Suchej únor k tomu, aby zkusili měsíc abstinovat. Proč má tato akce smysl a co nám pár týdnů odříkání může doopravdy přinést, popisuje JOHANA RŮŽKOVÁ.
Léčba jako veselá cesta
Jiří Dvořáček, PD 2/2025
Je závislý člověk bezmocný a ztrácí nad látkami, které užívá, i nad celým svým životem kontrolu? Potřebuje pokárání a tvrdá pravidla a je nutné na něho pohlížet jako na morálně selhávající bytost? Podle psychiatra JIŘÍHO DVOŘÁČKA rozhodně ne. V léčebně Červený Dvůr, kde působí, prosazuje jiný přístup, založený na respektu, osobní svobodě a zodpovědnosti.
Behaviorální závislosti či konkrétně návyková porucha hraní digitálních her existují jako hypotetické konstrukty už desítky let, ale jako faktické diagnostické kategorie teprve čerstvě. Kolik lidí a s jakou podobou problému bude vyhledávat pomoc, se teprve ukáže.
Léčba bezmocí
Ondřej Fafejta, PD 2/2025
Když jsme závislí, něco nemáme pod kontrolou. Anonymní alkoholici právě tuto bezmoc využívají jako prostředek léčby. Nakolik je potom naše odkázanost na vnější okolnosti, nutnost existovat v neideálních podmínkách a také nebezpečí, že náš život nemá smysl, impulzem pro to, abychom se stali skutečně svobodnými, popisuje ONDŘEJ FAFEJTA.
Tendence k závislosti se může projevovat i v mezilidských vztazích. Partnerské a jiné vazby, které se na první pohled jeví jako intenzivní a naplněné láskou, mohou skrývat sklony k přehnanému připoutávání se k druhé osobě. Člověk pak přestává vnímat vlastní potřeby, zcela se přizpůsobuje, omezuje svůj osobní růst a ztrácí pocit vlastní identity.
V českém slově závislost můžeme spatřit i anglický výraz lost, což znamená ztracený. Závislý člověk ztratil spojení se sebou, se svou vnitřní pravdou, se smyslem života. Objevit toto spojení pomáhají při léčbě i psychedelika, popisuje EVA CÉSAROVÁ.
Jak se vyvíjí vědecký náhled na Alzheimerovu chorobu nebo schizofrenii a proč může být prospěšné vypouštět některé vzpomínky? Izraelsko-americký neurolog a psychiatr SCOTT A. SMALL vypráví o tématech své nové knihy, o kreativitě, nostalgii i nacionalismu.
Jakého jména je náš král?
Martin Nawrath, PD 2/2025
Kdo nebo co vládne našemu životu? Jaká síla ho skutečně řídí? A jaké jsou naše vztahy, z nichž svého pána a vládce odvozujeme? Možná nás přitahuje rychlé uspokojení nebo úleva, ale co přichází potom? Cesta k trvalejšímu prožitku naplnění a smysluplnosti je obtížnější...
Dokážeme si to odpustit?
Dominika Čechová, PD 2/2025
Na začátku ledna se shromažďují u popelnic a čekají na odvoz do kompostárny nebo do spalovny. Vánoční stromky. Asi třináct let trvá, než na plantáži ze semínka vyrostou, a po pár dnech okázalých oslav lehnou popelem. Je tato tradice v době proměny klimatu udržitelná? A jakých dalších zvyků se můžeme zříct?