Online archiv
Někdy se opakovaně ocitáme v situacích, kdy nás milovaný partner zneužívá a my si připadáme jako oběť. Trápíme se, snažíme se pochopit jeho postoj, případně ho přimět k tomu, aby se změnil. Jakou roli však v této dynamice hrajeme my a co nám doopravdy pomůže?
Církevní autority by se měly k otázce sexuálního zneužívání uvnitř své organizace stavět mnohem otevřeněji, říká sociální pracovník, katolík a budoucí psychoterapeut PETR PIJÁČEK. Nevycházejí dostatečně vstříc trpícím obětem a znevažují tak jejich bolest i poslání samotné katolické církve, která má být prostorem léčení a důvěry v život.
Co vede dítě k tomu, že po rozchodu či rozvodu začne zavrhovat matku, nebo otce? Jakou roli hrají konflikty mezi rodiči? Psychoterapeutka IVA HADJ MOUSSA připomíná, že zásadní je co nejotevřenější komunikace a také uvědomění dospělých, že ačkoli jejich vztah skončil, společná péče o potomky pokračuje.
Když chce člověk dosáhnout psychické celistvosti, musí přijmout své stinné stránky, říká C. G. Jung. Podobný mechanismus platí i na společenské rovině, připomíná MARTIN NAWRATH. Pokud má být kolektivní diskuse plodná, je třeba odvážně zahlédnout všechny prvky řešeného tématu a dát jim hlas.
Na hněvu není nic špatného, jde jen o to, jak s ním nakládáme. Není ostuda být rozrušený. Pokud cítíme, že nás zlost přerůstá, nebo je nám líto, že jsme vybuchli, je to známka vnímavosti, nikoli slabosti. Může to být první signál k tomu, abychom se více propojili sami se sebou nebo si řekli o pomoc.
Bitvy. Vidíme je všude kolem. Některé svou válečnou silou ukončují životy, jiné ničí manželství, přátelství nebo rodinné vazby. Existují vůbec vztahy, v nichž se neodehrává boj o moc? Nebo je moc přítomná v každém partnerství jako neustálý záškodník?
Neviditelný dohled, který si nosíme v sobě, se může stát přilnavým oděvem, jejž nedokážeme odložit. Svět pak nevnímáme jako celek, v němž se dá volně dýchat, ale jako sérii hrozeb.
Je něco, od čeho se nedokážeme odpoutat, co řídí naše myšlení i skutky? Ačkoli se někdy zdá, že tíha je příliš velká, cesta vede dál. Život pokračuje, i když se nám to v dané situaci zdá nemožné.
Knihu od Davida Eaglemana, vycházející v nakladatelství Dybbuk, krátce představuje Jan Lukavec.
Psychické potíže nejsou jen osobní selhání. Možná je to svět, který má problém – ne my. Feministická psychoterapie nehledá chybu uvnitř člověka, ale klade si nepohodlné otázky. Kdo má moc? Kdo nese zodpovědnost? A proč bychom se měli přizpůsobovat systému, který nás vyčerpává? Nenabízí návod, jak být „víc žena“ – zve nás k odvaze, abychom přemýšleli jinak. O sobě i o společnosti, která nás formuje.
PSYCHOLOGIE DNES je časopis o mezilidských vztazích, životním stylu, společenských trendech, o sebepoznání a rozvoji osobnosti. Přináší články předních odborníků psané čtivou formou, rozhovory s kapacitami oboru z Česka i zahraničí, polemiky na aktuální témata, rady pro partnerské vztahy, výchovu i kariéru. Zabývá se prevencí závislostí, výsledky zajímavých výzkumů, sociální sférou apod. Je úspěšně přijímán širokou veřejností, stejně jako v odborných kruzích. Zvláště je ceněn jako inspirativní pomůcka pro studenty humanitních oborů.