Online archiv
Jedním ze zdrojů duševní nepohody, který je u LGBTQIA+ osob poměrně dobře zmapován, je menšinový stres. Jedná se o stres, který je způsoben příslušností k některé z marginalizovaných skupin a žitou zkušeností se stigmatizací ze strany většinové společnosti. Problém přitom nepředstavuje samotná identita, ale mocenské struktury, které diskriminují určitou skupinu lidí tím, že konkrétní identitární znaky označují za normu a ostatní za odchylku.
V rozhovoru s psychiatričkou a psychoterapeutkou ALENOU VEČEŘOVOU PROCHÁZKOVOU jsme probíraly téma genderové dysforie a transgenderu, podívaly jsme se do zákoutí partnerských vztahů transgender lidí a zjistily jsme, jak zásadní je celospolečenská edukace.
Spiritualita může přispívat k duševní integritě a celistvosti. Je-li vědomá a svobodná, vede k hlubšímu a plnějšímu prožívání a rozvíjí v nás kvality moudrosti, laskavosti a soucitu. Podmínkou zdravé duchovnosti je však odvaha přijímat náročné emoce, které odhalují naše slabá místa.
Vytvoření stabilní identity je předpokladem pro zdravou osobnost. Co když je však vývoj člověka zasažen traumatem, jak tomu bylo například u obětí holocaustu a jejich potomků? A je možné i s narušenou identitou uspět a pomáhat ostatním?
KAREL PAVLICA učí na Ostravské univerzitě, snaží se přispívat k budování respektující společnosti a šíří osvětu v rámci genderové, sexuální a vztahové rozmanitosti. Povídali jsme si o tranzici, kterou prošel před více než dvaceti lety, o strachu i o důležitosti bezpodmínečného přijetí nejen v terapeutickém prostředí.
Trans a genderově rozmanité osoby stále trpí nepřijetím a mnohdy i stigmatizací a menšinovým stresem, což zhoršuje jejich fyzické a duševní zdraví. Jak tyto lidi podpořit a lépe pochopit?
Psychoterapeutky a psychoterapeuti by podle DOMINIKY ČECHOVÉ neměli vždy slepě následovat aktuální přání svých klientů. Měli by vytvářet bezpečný a pevný prostor, kde klienti mohou své potřeby, tendence nebo fantazie rozvíjet a hledat možnosti, jak a jestli je v životě realizovat.
Úmrtí dítěte bylo v naší společnosti donedávna tabu. V posledních letech se však toto bolestné téma otevírá a také odborníci z pomáhajících profesí hledají nové a účinnější způsoby, jak pozůstalé podporovat.
Podle terapeutů LUDMILY TRAPKOVÉ a VLADISLAVA CHVÁLY stále větší počet teenagerů, a především dívek, odmítá své biologické pohlaví. Situace této dvojici odborníků připomíná boom poruch příjmu potravy na konci minulého století. Domnívají se, že oba projevy signalizují obtíže oddělování se od rodiny.
Je Bůh on, ona, či ono? Je to jedno. Je to jednota. Bůh je tajemství, připomíná husitská farářka SANDRA SILNÁ. Zkusme vystoupit ze škatulek a hledat perspektivu širší, vyšší a hlubší, než je právě teď ta naše.
Péče o duši nepatří jen do terapeutické místnosti. Je to téma každodenní a celospolečenské. Jak skloubit psýché a polis? MARTIN NAWRATH se v nové rubrice dotýká vztahu člověka a jeho nejbližšího prostředí.
Když se řekne Bhútán, mnoho lidí si vybaví pojem hrubé domácí štěstí. Když přijde řeč na Izrael, většinu z nás napadne války a neshody s Palestinou. Někomu přijdou na mysl také židé v černých kaftanech a posvátná místa tří monoteistických náboženství, jež nenechala historie vydechnout. Kolik radosti skrývá tento komplikovaný stát? Odpověď hledá KRYSTÝNA TRONEČKOVÁ v pokračování cyklu o zkoumání štěstí ve světě.
PSYCHOLOGIE DNES je časopis o mezilidských vztazích, životním stylu, společenských trendech, o sebepoznání a rozvoji osobnosti. Přináší články předních odborníků psané čtivou formou, rozhovory s kapacitami oboru z Česka i zahraničí, polemiky na aktuální témata, rady pro partnerské vztahy, výchovu i kariéru. Zabývá se prevencí závislostí, výsledky zajímavých výzkumů, sociální sférou apod. Je úspěšně přijímán širokou veřejností, stejně jako v odborných kruzích. Zvláště je ceněn jako inspirativní pomůcka pro studenty humanitních oborů.