Online archiv

V Deníku N vycházely přes léto příběhy žen, které se staly obětí nejrůznějších forem sexuálního obtěžování. Jsou to příběhy plné jak regulérního fyzického násilí, tak opravdu nepříjemného obtěžování, i případů, které jsou pro někoho traumatizující, ale jiná žena by je třeba byla schopná vyřešit jízlivou poznámkou. Celkové vyznění je takové, že sexuální obtěžování je všudypřítomné. Je to opravdu tak? A nevytváří se naopak tlak na až přílišnou pasivitu mužů? A je vůbec v lidských silách dopracovat se k nějakému manuálu, který by zajistil, aby namlouvání nikoho nezranilo? Na to odpovídá známý psychoterapeutický pár Ludmila Trapková a Vladimír Chvála, sexuolog Petr Weiss, psycholožka Iva Rolederová a střípky z každodenní praxe dodá i barmanka Gabriela Sedláčková.

Myji nádobí u kuchyňského dřezu a můj podrážděný manžel mi pochoduje za zády. „Neviděla jsi moje klíče?“ zavrčí, nazlobeně si odfrkne a vyřítí se z místnosti. Za patami mu běží naše fenka Dixie, vyplašená z toho, jak se její milovaný páníček vzteká.

Od šedesátých let minulého století už ženy pod vlivem sexuální revoluce a emancipace nevidí svou primární roli v mateřství a oběma pohlavím společnost více toleruje nevěru a mnohočetné (i paralelní) sexuální vztahy. Současně se poprvé veřejně propírá dříve utajované obtěžování a šikana v rodině, ve škole a v zaměstnání. Jenže s důslednějším trestáním týrání všech generací v rodině se z aktivní agrese a fyzického násilí stává skrytější manipulace a „podpásovky“ zaměřené na oslabení zdánlivě „dominantního“ jedince ve vztahu. V rodinách tedy někdy narůstá pocit ohrožení, žárlivost a pasivní agrese, která se projevuje právě takto skrytě. Vznikají novodobí manipulátoři.

Jaké jsou předpoklady bezkolizního soužití více generací pod jednou střechou? Co je možné udělat dodatečně, a na co třeba pamatovat už při projektu domu, uvažujeme-li například, že se k nám jednou přistěhují prarodiče ?

„Všeho nech a přijeď za mnou!“ Právě tohle napsal ve 30. letech své mladé ženě její manžel, který se v té době živil jako lovec kožešin na Západním Špicberku. A Christiane, vzdělaná mladá umělkyně ze zámožné rodiny (původem z Karlových Varů), skutečně opustila klidný život u rodičů i malou dcerku a vydala se na nehostinný Sever. I když časem začne oceňovat krásu nehostinné přírody, stává se její osud také příběhem střetu mezi mužskýma ženským myšlením v extrémních podmínkách polární přírody.

Zaručeně pravdivé historky známých, filmy a články v časopisech. Tam všude se dozvíme, že nový vztah je zárukou vášnivé erotiky a bouřlivého sexu. Nikdo samozřejmě netvrdí, že toto „hurá“ období bude trvat věčně, nicméně se má automaticky zato, že bude provázet alespoň počáteční fázi zamilovanosti. Jenže realita může být úplně jiná.

Radkina Honzáka jsme zastihli v lázních v jednom z řídkých okamžiků, kdy odpočíval a nepracoval. Jeden z doyenů české psychiatrie totiž i ve svých jedenaosmdesáti letech píše knihy, donedávna měl vlastní pořad v České televizi (Kabinet dr. Honzáka), s oblibou komentuje veřejné dění, ale především stále ordinuje a pomáhá lidem. Jak vidí Radkin Honzák karanténu, vztahy mezi lidmi, proč blbneme díky mobilům a proč se lidi nemění?

Sebestřednost a neomalenost, s jakou muži před dívkami bez varování masturbují, u některých agresivita s jakou se dožadují svléknutí, oplzlost (nejen) starších mužů jsou skutečně nechutné. Kladla jsem si otázku, jestli je jim opravdu úplně jedno, že holky prostě „použijí“, bez jakéhokoliv ohledu na jejich pocity, nesouhlas či věk (12 let).