Online archiv

Že dívky dospívají rychleji než chlapci, je známá věc. V určitém věku si toho nelze nevšimnout.

Původně to byla strojní traktorová stanice v Držovicích u Litoměřic. Teď je tu sýrárna a kozí farma se třemi stovkami koz. Jakub a Jana Laušmanovi přitom pocházejí z Prahy, z Letné a Strašnic. Ale před dvaceti lety se rozhodli, že budou chovat kozy. Jsou jedněmi z mnoha mladých lidí z města, kteří se odhodlali změnit svůj osud a odstěhovat se na venkov. Ne do satelitního městečka, ale na opravdový venkov. Může se Pražák stát venkovanem? Jak je přijímají místní? A dokážou se uživit jako farmáři?

Když nevíte jak dál, utečte! Tím se řídí stále víc lidí. Hlavně mladých. Nevíte, co se životem? Hroutí se vám vztahy? Neklape to v rodině? Odjeďte na rok na Nový Zéland sbírat kiwi. Nebo pracovat někde jako dobrovolník. Nebo se poflakovat po Španělsku. Anebo si změřit své síly s přírodou při osamoceném přechodu Pyrenejí. To vše v očekávání nějakého transformačního zážitku. Dnes není nic snadnější. Ale zároveň je ten zážitek v globalizovaném světě stále méně transformační

Maroko křižují stovky kilometrů moderních dálnic, které spojují největší města s vnitrozemím. Máloco symbolizuje paradox země tak jako právě asfalt, který dovede vaše klimatizované auto přímo do středověku. V Maroku totiž vedle sebe existují dva světy – ten moderní, rozvíjející se. A pak ten původní, který si žije stejně jako po předchozích tisíc let.

Tomáš Rychnovský je fyzioterapeut, žák slavného docenta Pavla Koláře. Milan Studnička je psycholog a lektor. Oba jsou také sportovci, Milan to dotáhl v jízdě na bobech až na olympiádu v Salt Lake City, ale exceloval i v americkém fotbalu a desetiboji. Společně vedou projekt Dovychovat. Učí rodiče, jak vnímat děti, především rozdíly mezi chlapečky a holčičkami, ale i jak si zachovat radostné naladění a udržet naše těla v pohodě a bez bolesti. Zkráceně: dětství ovlivňuje dospělost a to, jak se chováme, ovlivňuje náš zdravotní stav.

Čas od času mírně rozbouří hladinu veřejného mínění návrhy na legalizaci prostituce. Naposledy s tím přišli Piráti, ale zdá se, že i tento návrh usne. Kritici argumentují tím, že k legalizaci došlo v sousedním Německu. Z odhadovaných 200 000 prostitutek se ale přihlásilo jen sedmdesát šest... Jak napsala na Facebooku jedna česká prostitutka, „nejsem tak blbá, abych to danila. To už můžu jít rovnou na kasu“. Jenže kdo jsou vlastně ženy, které se živí vlastním tělem? Co je k tomu motivuje? A co by jim nejvíce pomohlo, aby se v klíčový okamžik života rozhodly jinak a lépe?

Psychologie se zabývá zkoumáním duševních potřeb lidí. Ale ten, kdo vytváří prostředí, kde lidé žijí a uspokojují většinu svých potřeb – tedy architekt –, o ní nemá ani tušení. Podobně psychologové nemají tušení o architektech. Karel Smejkal se to pokouší změnit.

Je skvělé, že se duševní onemocnění destigmatizují. Že se o duševně nemocných točí filmy, píšou knihy, že diagnóza dnes neznamená život strávený za zdmi ústavu. Asi poprvé v dějinách se ale stalo, že duševně nemocnému dítěti smrtelně vážně naslouchají nejdůležitější lidí této planety.

Vývoj na sociálních sítích se nedá zastavit… Instagram byl před několika lety novinka, pak naprosto masová záležitost, která u mládeže předčila Facebook, teď už se řeší jeho negativní stránky. Podle studie britské královské společnosti pro zdraví má totiž ze všech sociálních sítí nejhorší vliv na vaše duševní zdraví. Jiné studie zase ukazují opak. Nejen u instagramu platí, že je to dobrý sluha, ale zlý pán.

Šok, zmatek, úzkost. A nekonečný strach. To jsou pocity, se kterými se setkává několik desítek rodičů ročně. Rodičů, jejichž děti se ztratily.

Jako kdyby byl lid unaven „těžkými“ zprávami z politického života, rozbouří občas hladinu veřejného mínění nějaká mnohem „přízemnější“ kauza. Naposledy to bylo kojení na veřejnosti.