Online archiv

Porušování lidských práv, klimatická změna, nedostatek vody, dětská práce. S těmito a dalšími tématy se žáci setkávají ve výuce či v médiích. Jak ale zjistit, jak moc se jich dotýkají v běžném životě nebo jak na ně mohou sami reagovat?

Ekologie se zabývá ohroženými druhy zvířat. Tátologie sleduje zase jiné tvory, kterým hrozí vyhynutí. Alespoň si to myslím, když se tak dívám kolem sebe.

Ing. Jan Pokorný (* 1990), který vystupuje pod přezdívkou Pokáč, představuje novou generaci písničkářů. Nezpívá o táborových ohních ani o nevidomých dívkách, ale třeba o tom, že mu nejde internet. A rovnou své video s touto písní, které natočil na foťák doma v kuchyni, umístí zdarma na internet. Díky této otevřenosti – a také samozřejmě dík svému talentu skládat zpěvné melodie a vtipné texty – se stal oblíbencem nejen u mladé generace. Pokáč vystoupí na konci května na festivalu Mezi ploty, jehož je náš časopis mediálním partnerem. Držme si palce, aby se mohl konat.

Nakladatelství Galén se v posledních letech neomezuje jen na knihy, ale vydává i zvukové nosiče s českou folkovou, jazzovou a alternativní hudbou. Nejnověji spatřilo světlo světa album Narodíme se jen jednou…, pod nímž je podepsán violoncellista Jaroslav Olin Nejezchleba a jeho příležitostný band Malý bobr.

Veronika Válková je učitelkou a spisovatelkou. Vyučuje dějepis a latinu na pražském Gymnáziu Na Pražačce a píše fantasy romány, dobrodružné příběhy z historie pro děti i učebnice dějepisu. A jelikož patří mezi dlouholeté spolupracovníky našeho časopisu, požádali jsme ji o vylíčení jejího pracovní dne na gymnáziu.

Žili jsme si pětasedmdesát let po druhé světové válce tady v Evropě v relativním klidu a bezpečí. Nebojovali jsme s přírodou o holý život, ale soutěžili na sociálních sítích o počet lajků. Do 1. března 2020 jsme si vyráběli virtuální stres, teď máme reálný. V České republice se objevil první případ nákazy koronavirem.

Představte si, že už třetím rokem učíte osmáka Davida Petráčka. Vídáte se několikrát týdně, takže si troufnete říct, že ho máte přečteného. Totální flegmatik, čtyřka ho moc nerozhodí, ale nakonec všechno nějak uhraje za tři. A najednou opravujete jeho písemku a nevěříte vlastním očím – má to naprosto bez chyby. Co vás napadne jako první?

V kontextu mimořádných dní v České republice, kdy se učitelé prakticky ze dne na den musí přizpůsobit nové situaci a nemají své žáky pod kontrolou ve třídě, znovu vzpomínám na svou letošní návštěvu Helsinek.

Ve vypjatých obdobích přibývá lidí, kteří hledají odpovědi na důležité otázky. Obecné i osobní děje mobilizují nejrůznější vykladače. V jejich publiku se vyskytují lidé všech generací, od babiček až po starší žactvo. Posměch není na místě.

Jeden den v týdnu trávíme s žáky mimo školu v přírodě. A přidávají se k nám další a další třídy, protože pozitiva i přes náročnější přípravu jednoznačně převažují.

Valašské Meziříčí má kulturní senzaci – a vlastně celé Česko. Tamější nenápadná lektorka angličtiny a překladatelka Alena Mornštajnová začala před několika lety psát romány, rodinné příběhy odehrávající se v nedávné minulosti, ať už jí byla doba socialismu, nebo protektorátu. Každá z těch čtyř próz (Slepá mapa, Hotýlek, Hana, Tiché roky) se stala bestsellerem, připravuje se též filmová adaptace. Čtivé příběhy plné tajemství a zvratů by mohly obohatit i hodiny češtiny či dějepisu.

Od skladby dětské stravy se odvíjí budoucí zdraví člověka po celý jeho život. Začít v pravý čas, tedy už v období prvních příkrmů vhodným způsobem postupně zavádět správný druh potravin, je tím nejlepším řešením, jak dodávat dětskému organismu adekvátní množství plnohodnotných živin i jak děti přirozenou cestou přivykat zdraví prospěšnému stravování.