Pětky do koše
Jan Nejedlý, 3/2019
Tak se nazývá webová stránka, kde si můžete domluvit doučování svých dětí. Zajímavý je i příběh vzniku celého projektu, který uvedl v chod osmnáctiletý Luboš Spálenka, student třetího ročníku přírodovědného lycea v Benešově.
Chystá se vaše škola na zahraniční zájezd? Ovlivňují výběr destinace obavy z terorismu, brexit nebo jiné faktory? Začali jste kvůli tomu jezdit do jiných zemí? Je vůbec mezi rodiči a žáky ještě zájem o zahraniční cesty se školou?
Antipotter
Jan Nejedlý, 3/2019
Rouhavý titulek je samozřejmě potřeba uvést na pravou míru. Sedmidílná série knih o mladém čarodějovi z pera britské spisovatelky J. K. Rowlingové znamenala pro dětské čtenářství svého času zázrak. Mládež zaujatá světem moderních technologií začala najednou stát fronty ve staromódních knihkupectvích, nemohla se dočkat dalších dílů, pořizovala pirátské překlady nových příběhů, a dokonce vymýšlela jejich další možná pokračování. Poprask kolem Harryho Pottera připomínal beatlemánii. Jenomže…
Psychiatr a vysokoškolský pedagog Radkin Honzák oslaví příští měsíc osmdesátiny. Není to na něm vidět ani náhodou. Tento neobyčejně vitální, usměvavý, vtipný a vzdělaný muž aktuálně působí jako lékař i pedagog na čtyřech pracovištích. Kromě toho pořádá přednášky, píše knihy, bloguje, vystupuje v televizi. Odborníka v oboru psychiatrie jsme se ptali, jak blázní učitelé, rodiče, žáci a vůbec celá naše civilizace.
Hipster za katedrou
Ervín Bedrníček, 2/2019
Hipster je zvláštní živočišný druh. Vyskytuje se v Karlíně, na Vinohradech, ve Vršovicích, v Holešovicích, na Letné a ještě v několika dalších západních metropolích. Historicky prvním hipsterem nebyl beatnik Jack Kerouac, jak se má všeobecně za to, ale Tóma Hluchoněmec z filmu Tajemství hradu v Karpatech, jehož tvář zdobil kapitální hipsterský plnovous a ještě k tomu jezdil na elektrické skládací koloběžce.
Na každém dítěti záleží
Kateřina Lánská, 2/2019
Školy dnes hledají cesty, jak naplnit očekávání rodičů, zvládnout rozmanitý třídní kolektiv a zároveň co nejlépe děti připravit na rychle se měnící požadavky současného světa. Nároky na pedagogy se zvyšují i kvůli realizaci společného vzdělávání. Potřebují umět reagovat na individuální vzdělávací potřeby dětí a zároveň vnímat mantinely dané současným školským systémem. O možnostech profesního rozvoje pedagogů nebo o významu kvalitní spolupráce rodiny a školy jsme si povídali s pedagogem, lektorem a koučem Danielem Janatou.
Ptají se lidé…
Jan Nejedlý, 2/2019
Kdo trochu zná chod základní školy, ví, že ředitel musí takřka neustále odpovídat úřadům na četné bezúčelné otázky typu kolik máte ve škole výtahů či kolik žáků dojíždí ze vzdálenosti větší než 15 km. A teď si představte, že si do toho všeho vzpomene jeden aktivní rodič z Karlových Var a začne obesílat školy po republice sadou svých sedmdesáti (!) otázek, kterými chce vysledovat – jako laik – kvalitu školy. Zavedl si na to webovou stránku, kde odpovědi škol otiskuje.
Nedávno jsme psali o seriálu Lokomotiva Tomáš, jehož tvůrci byli obviněni z genderové nevyváženosti. Ale nejen na dráze je dusno. Zasurfujete-li po diplomových pracích Fakulty humanitních studií, nevyjdete z údivu. Viz kupř. výtvor Genderové stereotypy v Knížce Ferdy Mravence: „Ferda je představen se šátkem kolem krku, ranečkem (raneček ve mně vyvolává pocit cestovatelství a samostatnosti, a samostatnost je vlastnost, kterou máme spojenou s mužským pohlavím), a jehličím, na kterém jezdil jako na sáňkách. Na sáňkách si počínal šikovně, je popsán jako čipera mravenecʻ, který ,vytáčel zatáčkyʻ, což potvrzuje stereotyp u mužů, a to ten, že se muži nesnadno zraní.“ Tak to pokračuje dál. Každý aspekt je interpretován jako stereotyp. A nechtějte vědět, co autorka píše o afektované Berušce. A nepřejte si číst ani další práce typu Genderová analýza seriálu Simpsonovi. Mají se snad klasická díla přepsat dle gender befelu? A neudělali by studenti lépe, kdyby se věnovali smysluplnější činnosti? Třeba odklízení sněhu před fakultou.
Když jsem tu knihu spatřil za výlohou, myslel jsem, že mě šálí zrak. Černé na bílém, resp. rudé na žlutém stálo na obálce: Komunismus (nejen) pro děti aneb Jak vše bude jednou jinak. Asi jde o příručku, která dětem zábavnou formou vysvětlí zločiny komunismu, řekl jsem si. Z omylu mě vyvedla už první věta: „Komunismus je společnost, která odstraní všechny neduhy, jimiž trpí lidé v dnešní společnosti – kapitalismu.“ Myšleno zcela vážně – a v tomto duchu se line celá brožura. Přednosti komunismu jsou zde naštěstí vysvětlovány natolik mimoňsky, že oproti této slátanině působí Říhova Dětská encyklopedie jako literární skvost. Pachatelem je „politická teoretička a umělkyně“ Bini Adamczak (1979) z Berlína. Aby bylo jasno, neupírám nikomu svobodu projevu, ale cílit propagandu na děti mi připadá podlé. Teď by mohl následovat výčet hrůz, jež rudá ideologie způsobila, omezme se však na jediné heslo ze sametové revoluce, které říká vše: „Komunismus komunistům.“
Když v roce 1992 proběhl celostátní antropometrický průzkum dětské populace, bylo 80% školáků v normě z hlediska poměru hmotnosti a výšky, 17% mělo podváhu a 3% nadváhu nebo obezitu. V té době ještě nebyl internet a předškolní i školní děti trávily průměrně třicet hodin týdně pohybem venku, byly zvyklé dojídat školní obědy a nemlsat místo jídla.
Dohlížet a trestat
Daniela Kramulová, 2/2019
Tělesné tresty byly v českých školách oficiálně zakázány v roce 1870. Jak tedy mají dnešní učitelé a vychovatelé nehodná dítka trestat?
Fi a Flo a knoflík
Lenka Zemanová, Michaela Bergmannová, 2/2019
Pohádka o skloňování podstatných jmen
Po knihách Výři nesýčkují (Veselé příběhy s vyjmenovanými slovy) a Strasti zkoušeného Standy (Strhující zpráva o předponách s- a z-) přichází autorská dvojice Lenka Zemanová a Michaela Bergmannová s novou knížkou pro školáky, kde si můžou procvičit skloňování podstatných jmen. Hurá do toho!