Online archiv

Již po šestadvacáté byly předány výroční ceny Zlatá stuha nejlepším tvůrcům literatury pro děti a mládež. V kategorii beletrie pro děti si ocenění odnesl Petr Stančík za humoresku H2O a tajná vodní mise. Cenu za beletrii pro mládež získala Olga Černá za „bestiář“ Ztracený deník profesora z Essexu aneb Podivuhodná zvířena. V kategorii literatury faktu zaujala porotu Renáta Fučíková svazkem o Moliérovi z řady Největší dramatici. Mezi ilustrátory uspěly Andrea Tachezy (za knihu Dům číslo 226) a Daniela Olejníková (Na útěku). Nejlépe ilustrovanou naučnou knihou byly Jino taje opic Petra Nikla. Výtvarná porota se též rozhodla udělit cenu za výtvarný počin roku. Získal ji Chrudoš Valoušek za knihu Panáček. Podle poroty „zdánlivá brutalita Valouškova linorydla spolu se sebejistou typografií Juraje Horvátha způsobily, že knihy se může s vervou chopit jak dospělý čtenář, tak nedospělý ještě nečtenář“. Cenu za celoživotní přínos dětské literatuře získala Dagmar Lhotová, redaktorka a autorka mnoha dětských knížek.

Baví vás jako dlouholetého učitele vysvětlovat žákům stejnou látku po tisící? Máte nějaké triky na to, aby výklad bavil i vás? Jak se bráníte proti vyhoření?

Česká média přinášejí často zprávy o tom, že zvláště v dělnických profesích chybějí příslušní pracovníci. Zkusila jsem se jako dlouholetá učitelka zamyslet, proč u nás nejsou lidi, kteří by pracovali rukama.

Do žádného interview se nevejde vše, o čem byla řeč. Do stoupy tak mizí pasáže, jež nezapadly do tématu či překročily možný rozsah, leccos zajímavého se řekne i mimo záznam.

Jak říkal dobrý voják Švejk: „Mejlej se i ministři!“ Tak například ministryně obrany Karla Šlechtová při nedávné návštěvě Ukrajiny děkovala československým legionářům, jak zde statečně vzdorovali Adolfu Hitlerovi. Což o to, legionáři tu sice bojovali proti německé armádě, šlo však o císařské vojsko. Mladičký Hitler byl v té době bezvýznamným německým desátníkem na západní frontě. Ministryně si totiž jaksi popletla 1. a 2. světovou válku. O přístupu politiků k informacím a všeobecnému rozhledu pohovořil tuhle i poslanec Václav Klaus jr. Ve svém pravidelném sloupku se svěřil, že z denního tisku čte pouze Blesk. „Co není v Blesku, není důležité,“ napsal doslova tento stínový ministr školství. Pacient, s nímž se Švejk potkal v blázinci, zase tvrdil: „Uvnitř zeměkoule je ještě jedna, mnohem větší než ta svrchní.“ Ve Švejkovi je prostě všechno…

Rybáři na veselých obrázcích Josefa Lady tahají z vody místo ryb často hrnce a staré škrpály. Malíře asi nenapadlo, že jeho kresby vlastně předběhly svou dobu. Magnet fishing neboli magnetické rybaření, které dnes frčí u mužů všech věkových kategorií, je z principu rybařením bez ryb. Jde totiž primárně o lov pokladů, byť mají nejčastěji podobu právě těch kastrolů.

Britský lektor a pedagog Jason Buckley se věnuje po celém světě školení učitelů v metodě zvané filozofie pro děti. Kromě toho se také zabývá zážitkovou výukou mimo školu a vzděláváním mimořádně nadaných dětí. Nedávno zavítal na konferenci do Ostravy, kde jsme mu položili několik otázek.

Torze (přetočení) varlete bývá nejčastější u chlapců od 6 do 18 let, dospělé muže tento urgentní urologický stav potká méně často. Při diagnostice a léčbě hraje nejdůležitější roli čas – jsou-li cévy, přivádějící do varlete krev, přetočením zaškrceny, tkáň po 4–6 hodinách odumírá. K nevratnému poškození varlete tedy může dojít v průběhu jediného vyučovacího dne…

Podle čeho se lidé rozhodují ve škole i v životě Jakou známku dát ze zkoušení? Co se učit a co z učební látky vypustit? Spát se třídou ve škole na Noci s Andersenem, nebo radši strávit páteční večer s rodinou? Každý náš krok vyžaduje rozhodnutí a dotýká se i procesu učení.

„Bez protekce to tehdy nešlo,“ zdůrazňují kritici minulého režimu, který se před devětadvaceti lety odebral na smetiště dějin. A pokud se dnes mluví o školství, má se obecně za to, že protekce, bez které to tehdy nešlo, u nás již neexistuje. Opravdu?

Každoročně se zdá, že prázdniny jsou v dalekém nedohlednu, leč stejně se pak jako v předchozích letech najednou objeví s nečekanou rychlostí. Proto se na ně zkusme připravit už teď na jaře. A to i na ten čas, kdy zrovna nemáme dovolenou a nemůžeme s dětmi vyrazit někam „za hranice všedních dní“, jak se kdysi říkávalo.