Online archiv

Vydání: PD 6/2024

Výbuch barev a linií

Vážná porucha i fascinující fenomén

Radek Ptáček, PD 6/2024

Od poloviny dvacátého století pozorujeme vznik, formulaci a dále i významnou reformulaci nové diagnostické kategorie. Z diagnózy původně určené pro „neposedné“ děti se stává celoživotní porucha, která ovlivňuje všechny oblasti existence. Profesor RADEK PTÁČEK představuje příběh ADHD i jeho současné chápání.

Touha k někomu patřit

V rozhovoru s psychoterapeutkou MARKÉTOU ZÁVĚRKOVOU jsme zkoumaly vliv ADHD na partnerské vztahy. Porucha pozornosti do vztahů nepřináší jen náročné chvíle, ale i pestrost, kreativitu a spoustu podnětů pro práci na sobě.

Nejčastější mýty o ADHD

Jana Srncová, PD 6/2024

Když si člověk s ADHD vyslechne, že je líný a nepořádný, zabolí ho to. Když mu ostatní opakovaně tvrdí, že kdyby opravdu chtěl, určitě by se soustředil, může mu to ublížit. Jaké jsou zažité představy, které se ve spojení s ADHD objevují, a kolik je na nich pravdy? A jak se v této oblasti liší situace mužů a žen?

Terapie dospělých s ADHD

Kathleen Geaney, PD 6/2024

Ačkoli mnoho lidí chápe ADHD u dospělých jako jakousi „moderní“ diagnózu nebo dokonce výmluvu, je to neurovývojová porucha spojená s abnormalitami nervového systému. Lidé s ADHD však mají i řadu silných stránek, o nichž se příliš nemluví. Jaká témata je dobré v terapii otevřít a jak dodat klientům naději?

Hluboký účinek skupinové terapie

Jitka Holčapková, PD 6/2024

Jak může člověk s ADHD lépe poznat sám sebe a zjistit, co potřebuje ke spokojenějšímu životu? Na to se ptá lékařka a psychoterapeutka JITKA HOLČAPKOVÁ, podle níž dynamika skupinového procesu poskytuje klientkám a klientům intenzivnější pocit přijetí a sounáležitosti než individuální sezení.

Psychiatrická diagnóza versus žitá zkušenost

Jana Sklepníková, PD 6/2024

Je ADHD nežádoucí porucha, která by se měla léčit, nebo jde o příklad přirozené rozmanitosti, jež může obohatit daného člověka i celou společnost? Nad medicínským přístupem i paradigmatem neurodiverzity se zamýšlí psycholožka JANA SKLEPNÍKOVÁ.

Přírodní ritalin?

Adam Táborský, PD 6/2024

Příroda může snižovat naši těkavost a obnovovat u nás pozornost. Stále se nám dostatečně nedaří tento prvek zařazovat do psychosociální péče, i když důkazů pro prospěšnost takového kroku je mnoho.

Tancovat podle vlastního rytmu

Mira Egedová, PD 6/2024

Život s neurodivergencí je jako mít v hlavě rozladěný orchestr, v němž každý hudební nástroj hraje svou vlastní melodii. Někdy je díky intenzivnímu soustředění možné dosáhnout nevídané harmonie, ale většinou je obtížné v tom hluku vůbec existovat. Pomoci může například neurofeedback.

Změna emoce pomocí emoce

Pocity patří k pozoruhodným procesům, které se odehrávají v živých organismech, a v lidském životě mají zcela nezastupitelnou úlohu. Přesto je myšlenka, že poskytují informace o tom, co je pro nás dobré nebo špatné, celkem nová. Významným představitelem psychoterapeutické práce s emocemi je LESLIE GREENBERG, s nímž jsme o těchto otázkách hovořili.

Smyslem cesty je vnitřní proměna

Jaroslav Jirman, PD 6/2024

Naše doba je tak trochu ADHD, přináší neklid a roztěkanost. Navíc klade důraz na výkon a my si často připadáme nedostateční, hlavně v první fázi života. Ale co v té druhé? Existuje možnost otevřít se sebepřijetí i s vlastními limity? Psychoterapeut JAROSLAV JIRMAN nastiňuje, jak dojít k soucitu a smíření.

Mám, nemám, potřebuji?

Dominika Čechová, PD 6/2024

Mnoho klientů má pocit, že diagnóza a následná medikace jsou jedinou cestou, jak si pomoci a dát se zase do pořádku. Ale je to opravdu tak?

Starší články >

Co je v dnešní době důležitější, než vzdělání? Moderní časopis určený všem rodičům dětí školou povinných a jejich učitelům přináší aktuální informace ze světa školství, rady, tipy a zkušenosti. Na svých stránkách vyvolává diskuzi s odborníky i s veřejností na polemická témata. V každém čísle najdete rozhovor se zajímavými lidmi, kteří mají ke školství skutečně co říci. Rodina a škola pomáhá najít správnou volbu pro vzdělání další generace.