Online archiv

Autor: PhDr. Helena Chvátalová

Jak pít k ovoci nebo zelenině?

PhDr. Helena Chvátalová, 7/2019
Za poslední roky jsme si zvykli, že můžeme dnes koupit „skoro všechno“. Regály v obchodech jsou plné exotického ovoce i zeleniny po celý rok. Mnozí z nás si už ale uvědomují, že přece jen „naše“ české produkty jsou pro nás to nejlepší, a dávají přednost výpěstkům z domácích zdrojů dostupným třeba na farmářských trzích, nebo dokonce z vlastních zahrádek.

Jak se chránit před sluncem aneb Pozor na opalovací krém

PhDr. Helena Chvátalová, 6/2019
Na začátku léta, hlavně před dovolenými, řešíme, zda se máme na sluníčku mazat opalovacími krémy, jaké složení by měly mít, jak se vůbec chránit před UV paprsky. Slyšíme přece ze všech stran, že slunce je nebezpečné a je nutné se před ním chránit.

Proč zařadit do jídelníčku častěji ryby

PhDr. Helena Chvátalová, 5/2019
Také už jste slyšeli z úst mnoha odborníků, že bychom měli mít dostatečný přísun omega-3 nenasycených mastných kyselin? V poslední době se to ozývá i ze sdělovacích prostředků. Oč ale vlastně jde, proč jsou tak důležité a co je jejich „dostatečná míra“?

Chůze je nejpřirozenější forma pohybu

PhDr. Helena Chvátalová, 4/2019
Odborníci uvádějí, že zhruba třetina českých dětí má již v šesti letech nějakou získanou vadu nožiček. Je tedy třeba věnovat jejich vývoji hned od narození dítěte pozornost. Jak bychom měli pečovat o dětské nožky, aby se vyvíjely správně?

Pětileté dítě s cukrovkou

PhDr. Helena Chvátalová, 3/2019
V současné době žije v České republice asi 800 000 diabetiků. Z tohoto celkového počtu tvoří 7 % diabetiků 1. typu, což je (na rozdíl od „většinového“ diabetu 2. typu) autoimunitní onemocnění, kde se uplatňují faktory genetické i faktory vnějšího prostředí. Znamená to, že vlastní imunitní systém omylem zničí beta buňky slinivky břišní, které produkují inzulin…

Pravidla hydratace v zimním období

PhDr. Helena Chvátalová, 2/2019
O tom, jak důležitá je voda pro organismus a jaký význam má správný pitný režim, jsme v tomto časopise psali opakovaně. Je třeba si také uvědomit, že hospodaření organismu s vodou významně ovlivňuje nejen prostředí a činnost, kterou provádíme, ale samozřejmě také roční období.

Já chci taky bosatá do sněhu!

PhDr. Helena Chvátalová, 01/2019
V předškolních zařízeních bývalo dříve povinné otužování. V současné době už tato povinnost není, a proto je hlavně na rodičích, aby své děti k otužování vedli. Otužovat dítě můžeme začít v každém věku, ale nejvhodnější je začít už u velmi malých dětí.

Značnou část dětské stravy tvoří „prázdné“ kalorie

PhDr. Helena Chvátalová, 10/2018
Prázdné kalorie jsou součástí potravin s vysokou energetickou hodnotou, ale s malou výživnou hodnotou. Tyto potraviny mají stejný obsah energie jako jiné jídlo, ale chybí jim mnoho důležitých živin, jako jsou vitaminy, minerály, antioxidanty, aminokyseliny nebo vláknina.

Paleček, nebo Malenka?

PhDr. Helena Chvátalová, 9/2018
Růst je zrcadlem zdravotního stavu dítěte a také jedním z parametrů sledovaných v rámci preventivních prohlídek u praktického lékaře pro děti a dorost. Někteří rodiče si kladou otázku, proč je jejich dítě menší, nebo naopak větší, než by si přáli. Víme, čím je řízen dětský růst?

Nutit, nebo nenutit? Dojídat, či nedojídat?

PhDr. Helena Chvátalová, 8/2018
Když byla jedna z mých dcer (dnes maminka dvou dětí) v mateřské škole, kolem pátého roku věku měla období, kdy odmítala maso. Respektovala jsem to a poprosila tehdy, v druhé polovině 80. let, v MŠ, aby dceři maso nenutili. Jenže tehdy byla – alespoň v té naší školce – tendence „spapej aspoň to masíčko“, takže učitelky nedaly na moje prosby a skončily s nucením, až když jim dcera maso vyzvracela zpátky do talíře.

Dítě v centru pozornosti

PhDr. Helena Chvátalová, 7/2018
Celostátní konference Integrace dětí z pohledu teorie i praxe aneb Dítě v centru pozornosti byla věnována prvním zkušenostem, příležitostem a úskalím společného vzdělávání v mateřských a základních školách.

Sůl je sice nad zlato, ale…

PhDr. Helena Chvátalová, 7/2018
… nikoli v množství, které dnes běžně konzumujeme. Zatímco dospělý organismus potřebuje denně množství soli odpovídající zhruba jedné čajové lžičce, ve skutečnosti mu dodáváme daleko víc, v průměru až trojnásobek. Máme tedy ve stravě soli tolik, že jakékoli snížení jejího příjmu bude mít bezesporu pozitivní zdravotní efekt.