Člověk má již odedávna tendenci přikládat jídlu a pití zvláštní, někdy až magický význam. Je to pochopitelné – skutečně jsme to, co jíme. Na druhou stranu nás to může hnát do ideologických extrémů, jako je veganství a raw, hraje to na ruku šikovným marketérům prodávajícím doplňky stravy obsahující kdovíco a v neposlední řadě umožňuje vydělávat naprostým podvodníkům jako v případě „diety podle krevních skupin“.
To, že se inteligenční kvocient (IQ) – tedy číselné vyjádření úrovně inteligence – mění u jedince v průběhu života, to tak nějak asi většina z nás tuší. Je však možné, že k tomu dochází i u celé společnosti?
Spoustu věcí v životě ovlivnit můžete, ale s některými věcmi nenaděláte vůbec nic. Jednou z nich je tělesná výška. K někomu osud nebyl štědrý a nadělil mu jí do vínku méně. Pokud se jedná o ženy, nic se neděje, vždyť co je malé, to je milé. Horší to je ale, pokud jde o muže. Oni totiž vůbec netouží být milí, oni chtějí být především mužní a vyžaduje to od nich i jejich okolí.
Viktor Frankl se narodil 26. 3. 1905 ve Vídni v židovské rodině a zemřel 2. září 1997 tamtéž, selhalo mu srdce. Byl prostřední ze tří dětí, měl ještě mladší sestru Stellu a staršího bratra Waltra. Tento rakouský psychiatr a neurolog je také zakladatelem psychoterapeutického směru logoterapie. V roce 1942 do koncentračního tábora, a právě zde byl organizátorem tajných setkání, během nichž dával lidem naději a smysl, aby měli dál pro co žít.
Ředitel Egyptologického ústavu Miroslav Bárta věnoval pět let přípravě výstavy Sluneční králové, která se ale musela zavřít kvůli koronaviru. I v krátké době, po kterou byla otevřená, však přilákala každý den tisíce návštěvníků. Miroslava Bárty jsme se ptali, jaký byl život ve starém Egyptě, proč byla stavba pyramid dobrý nápad, který podpořil společenskou soudržnost lépe než sociální dávky, ale i jaké ponaučení plyne z jiných epidemií v minulosti.