Online archiv

V přírodě proběhnou v rámci jednoho roku čtyři kreativní rytmy. Chcete-li prožívat naplněný život se spoustou energie, je třeba zrcadlit ve svém životě to, co se děje v přírodě.

Osmička je žlutá, pondělí bílé, červená barva voní jako kouř. Už jste se s tím někdy setkali? Pokud ano, možná víte, že tenhle zvláštní fenomén ve vnímání se jmenuje synestezie.

Co nám říkají sny? Můžeme s nimi pracovat? Promlouvá prostřednictvím snů nevědomí do naší vědomé mysli? Americký jungiánský psychoterapeut Robert A. Johnson rozpracoval přístup ke snům i k metodě aktivní imaginace ve čtyřech krocích, které zájemcům poskytnou praktický návod, jak začít, a ukáží jim řadu fyzických a myšlenkových kroků, jež umožní ke snu přistoupit, rozložit jej na symboly a odhalit význam, který pro nás tyto symboly mají. Nabízí praktický přístup k osvojení si schopnosti číst symbolický jazyk snů i využít síly imaginace a využít ji k rozvoji vztahu mezi vědomou myslí a nevědomím.

Vývojovým úkolem kojeneckého věku je navázání pevného a hlubokého pouta s matkou nebo jinou pečující osobou. Narození dítěte však automaticky neznamená jeho bezvýhradné přijetí rodiči. To záleží na mnoha faktorech – zda jsou rodiče spjati láskou a zda dítě oba chtějí, zda byl vhodný čas pro jeho narození, zda dítě odpovídá jejich očekávání a podobně. Vliv rodičů na dítě (především vliv matky) do značné míry působí po celý jeho život.

Rabování, střelba v ulicích, ulice a čtvrti mimo kontrolu státu – tenhle obrázek nám ukazují Spojené státy. Po zabití zatčeného černocha George Floyda bílým policistou vypukly protesty, které na řadě míst přerostly v násilnosti, které jsme si zvykli vídat spíše v zemích třetího světa. Jak je možné, že se přes noc zhroutí společenské normy? Že se najde tolik lidí ochotných rabovat a bít jiné v ulicích? Jaká frustrace musela stát za takovým výbuchem asociálního chování?

Smrt George Floyda z rukou minnesotského policisty vedla v Americe k vlně rasových nepokojů. Je tamní policie skutečně zbytečně tvrdá? Nebo rasistická?

Ovoce mají lidé všeobecně ve větší oblibě než zeleninu – je totiž sladké. Plané hrušky, jablka, třešně a pravděpodobně i slívy a trnky trhali lidé už v pravěku.

Co se stane s tukem, o kterém nám reklama tvrdí, že ho při hubnutí, respektive při cvičení „spálíme“?

Otužování studenou vodou posiluje fyzickou odolnost proti nemocem, tvrdil už guru otužování v přírodě Sebastian Kneipp, podle kterého se jmenují také známé procedury.

Že naše zdraví sídlí i ve střevech, už víme. Ale máme na mysli to fyzické. Mikrobiom má však značný dopad i na naše duševní zdraví. Střeva jsou domovem skoro veškerého hormonu štěstí serotoninu. Na to, jak jsou ale bakterie důležité, se k nim chováme dost macešsky. Expert na probiotika RNDr. Petr Ryšávka dokonce neváhá použít výraz „mikrobiomová genocida“.

Ještě před druhou světovou válkou bylo prakticky nemyslitelné potkat na ulici muže bez klobouku nebo jiné pokrývky hlavy. Ať to byl pomačkaný klobouk pantáty Bezouška, buřinka vyššího úředníka, dělnická čepice či cylindr někoho z horních deseti tisíc, vyjít na ulici bez něčeho na hlavě by člověku přišlo asi tak absurdní jako dnes vyjít bez kalhot. Co se stalo, že dnes se naopak na ulici otočíme, když u někoho na hlavě uvidíme klobouk?

Viděli jste někdy film, při němž jste se prostě museli k sobě jako pár přitulit, abyste si ho společně užili? Vzbudil ve vás nějaký film svým příběhem nebo postavami pocit, že takové manželství byste chtěli mít? Povídali jste si někdy se svým manželem či manželkou o filmu, který jste právě viděli?