Online archiv
Robotika a umělá inteligence se dnes vyvíjí raketovým tempem a lze očekávat, že vliv na naše životy, včetně psychiky, bude zásadní. Rozvoj této oblasti zásadně mění naši budoucnost. Jedná se o téma, kterým by se měli zabývat nejen informatici a technici, ale například i psychologové. Proč?
Slovo krize je nyní skloňováno stále častěji – jak v kontextu jedince, tak společnosti. Zdá se také, že za uplynulý rok je vzhledem k pandemii lidská odolnost a schopnost zvládat stres velmi intenzivně zkoušena. Jak situaci vnímá PhDr. Naděžda Špatenková, Ph.D., přední česká odbornice na krizovou tematiku?
„Jsem hnusná, blbá, nemožná,“ rozčiluje se třináctiletá Julie. Matka nechápe. Opatrným dotazováním zjistí, že na Julčin post na Instagramu zareagovala jen „jedna holka ze školy“, kterou navíc Julča zrovna nemusí, komentářem: „Jsi skvělá!“
Dezinformace se po netu šíří šestkrát rychleji než pravda. V dokumentárním filmu Sociální dilema to tvrdí jeden z bývalých zaměstnanců internetového giganta. Dnešní svět je determinovaný internetem a tím, že značná část sociální komunikace se přesunula na sociální sítě. Je to svět inflace slov, inflace informací a extrémního zmnožení podnětů. Je to prostředí, ve kterém odolnost vůči dezinformacím u velké části populace klesá k nule.
Žijeme v éře bezprecedentního množství informací. Stali jsme se závislými na digitálních zařízeních nejen kvůli práci, ale také kvůli sociální validaci. Proč se bojíme, že nám něco unikne?
Nejnovější výzkumy poukazují na to, že všímavost významně ovlivňuje naši duševní i tělesnou pohodu. Jak ji optimálně využít v zátěžových situacích? Jednou z cest je vědomé přijetí bolestivých pocitů a pochopení jejich skrytých poselství.
Opatření v souvislosti s pandemií covid-19 děti připravila o školu i o většinu volnočasových aktivit. Dříve byly přetížené, teď nemají najednou vůbec nic. Jaké množství frustrace je pro děti z hlediska společenských trendů posledních let a měsíců ještě únosné?
Hokejový trenér a uznávaný kouč
PhDr. Marian Jelínek, Ph.D., se už přes 25 let zabývá sportovní psychologií. Je zakladatelem Peak Level Academy a mentálním koučem řady úspěšných sportovců – aktuálně například tenistek sester Plíškových, v minulosti blízce spolupracoval s hokejistou Jaromírem Jágrem. Právě píše svou jedenáctou knihu – tentokrát o strachu. Co nám podle Mariana Jelínka brání v tom, abychom se stali odolnými jedinci? A jak dobře zpracovat výzvy, které nám do života přináší různé formy strachu?
Jak přesně přeložit „fat shaming“? Zkusme se zamyslet nad překladem „tlustá ostuda“, „zahanbení tukem“, „zostuzení sádla“? Také vás to tahá za uši? „Fat shaming“, hanění lidí s nadváhou, záměrně popírá jedinečnost a lidskou hodnotu.
Ridina Ahmedová, autorka, hudebnice, zakladatelka Hlasohledu – centra pro práci s lidským hlasem a projektu Zpěvomat, který má vnášet do veřejných prostor ve městech živý zpěv, se v poslední době věnuje tématům spojeným s tzv. body shamingem – haněním těla pro jeho vzhled. V šestidílném podcastu Sádlo, který lze vyslechnout na Radiu Wave, se Ridina zabývá body shamingem v dětství, v rodině, v milostných vztazích, v mateřství, v zaměstnání i jinde.
PSYCHOLOGIE DNES je časopis o mezilidských vztazích, životním stylu, společenských trendech, o sebepoznání a rozvoji osobnosti. Přináší články předních odborníků psané čtivou formou, rozhovory s kapacitami oboru z Česka i zahraničí, polemiky na aktuální témata, rady pro partnerské vztahy, výchovu i kariéru. Zabývá se prevencí závislostí, výsledky zajímavých výzkumů, sociální sférou apod. Je úspěšně přijímán širokou veřejností, stejně jako v odborných kruzích. Zvláště je ceněn jako inspirativní pomůcka pro studenty humanitních oborů.