Online archiv

Kategorie: TERAPIE

V náruči vody

Hana Mikulová, PD 4/2026
Než se propojíme se slovy a vědomým myšlením, ocitáme se v prostoru, v němž je možné plout a nechat se nést. Zkušenosti bezpečí, rytmu a spojení se formují dříve, než je dokážeme pojmenovat. Watsu je jemná forma bodyterapie v teplé vodě, která člověka zve do prostoru hlubokého uvolnění.

Propojení v psychoterapii

Markéta Kavale, PD 4/2026
Jaké typy spojení nebo linků mohou být v terapii uzdravující? Psychoanalytická psychoterapeutka MARKÉTA KAVALE ukazuje možnou souhru horizontálních i vertikálních vztahů a nabízí zajímavou kazuistiku.

Když se já znovu stává součástí my i Země

Adam Táborský, PD 4/2026
Ambicí ekopsychoterapie je integrativní rámec, možnost vnímat přírodu jako vztahové pole, které u člověka podporuje seberegulaci a zároveň otevírá etickou a existenciální dimenzi. Nejde jen o „léčbu přírodou“, ale o návrat ke schopnosti být v kontaktu, napojit se na svět.

V souladu s vnitřní krajinou

Karolína Šrámková, PD 4/2026
Malířka KAROLÍNA ŠRÁMKOVÁ, jejíž obrazy prostupují aktuálním číslem časopisu, ve své tvorbě zkoumá klíčové momenty našeho prožívání. Čerpá z hlubinné imaginace a zároveň se inspiruje přírodou – niterné se propojuje s vnějším. Obrazy jí umožňují vymanit se z tlaku na výkon a tvořit z místa otevřenosti, v němž se osobní zkušenost dotýká něčeho obecně lidského.

Když dítě nese, co nést nemá

Petr Steklý, PD 3/2026
Láskou se v rodině často vysvětluje všechno. „Dělám to z lásky.“ — „Chci pro tebe jen to nejlepší.“ — „Musíme držet při sobě.“ Většina rodičů skutečně nechce ubližovat. Právě proto je tak těžké rozpoznat okamžik, kdy se z lásky stane něco, co dítě spíš zatěžuje než podporuje.

Tělo mluví i beze slov

Lenka Terezie Růžičková, PD 2/2026
V umění i terapii existují chvíle, kdy se ze skrytosti vynoří něco podstatného – myšlenka, pohyb, zvuk, gesto. Takové okamžiky se rodí ze spolubytí, z přítomnosti, která nespěchá, a z bezpečí, jež poskytuje prostor a oporu tomu, co přichází. Jak nás ve zmíněném procesu může inspirovat fenomenologie a tanečně pohybová terapie?

Očistný vztek

Mojmír Sedláček, PD 2/2026

Hudba otevírá cestu

Petr Steklý, PD 2/2026
Hudba pomáhá navazovat vztah a má také léčivý účinek. Sociální pracovník Petr Steklý ze středočeské organizace Prostor plus popisuje mimo jiné to, jaký je rozdíl mezi muzikoterapií a tím, když hudbu používáme spíš jako nástroj komunikace.

Když psychoterapie opustí místnost

Adam Táborský, PD 2/2026
Jak se liší terapie v uzavřeném prostoru a ve venkovním prostředí? Příroda nabízí živoucí rytmy a cyklické podněty, které korespondují s naší psychikou i pohybem těla. „Zelená péče“ mění úhel pohledu a může zásadně přispět k uzdravení.

Krizová intervence jako základní kámen

Pavlína Doležalová, PD 1/2026
V životě se nevyhneme bolestným okamžikům – ztrátám, nečekaným změnám nebo krizím, které nám berou pevnou půdu pod nohama. Někdo se pod jejich tíhou zhroutí, jiný z nich dokáže vyrůst silnější. Co rozhoduje o tom, zda se po pádu zvedneme? Odpovědí je rezilience – schopnost adaptovat se na náročné podmínky, čelit těžkostem a znovu se postavit na nohy.

Smysluplný život díky přesahu

Lukáš Man, PD 1/2026
Z fenomenologického pohledu může být přesah chápán jako zkušenost, která nás překračuje ještě dřív, než ji nahlas pojmenujeme. Jde o momenty, kdy nás něco zasáhne, dojme, donutí žasnout. Takové okamžiky lze zažívat i v psychoterapii a vždy odkrývají hlubší, smysluplnější roviny našeho bytí.

Transgenerační trauma

Radim Ress, PD 12/2025
Hraničním existenciálním zkušenostem je vystaven jak voják na frontě, tak dítě v kolébce, které trpí dlouhodobou či opakovanou nepřítomností matky, tedy hrůzou z opuštění. Podobné prožitky jsou vytěsňovány do nevědomí a mohou ovlivnit naše fungování v dospělosti. V léčbě pomáhá například konstelační práce či strukturované pohyby očí.