Online archiv

Kdy jste naposledy cítili mrazení po těle při poslechu hudby, ztratili pojem o čase na túře v horách, vnímali zrychlený tlukot svého srdce v objetí druhého člověka, nebo jste v práci pocítili opravdové zapálení či uspokojení? Podle uznávaného německého sociologa Hartmuta Rosy podobné zážitky bytostně potřebujeme. Rosa je definuje jako prožitky, kdy spolu člověk a svět kolem něj rezonují. K tomu ale potřebujeme zpomalit – v životě, práci, vztazích – a hledat „ostrůvky rezonance“ (přátele, naplňující práci, koníčky, rodinu, víru). Když nerezonujeme, můžeme skončit s depresí či syndromem vyhoření.

Profesor Gerald Hüther je jedním z nejpopulárnějších německých neurobiologů. Věnuje se především tématům vlivu raných zkušeností, následkům strachu a stresu na zrání a strukturu mozku a významu emocionálních reakcí. Setkali jsme se s ním během konference Neurověda ve vzdělávání, kterou již šestým rokem organizovala společnost Everesta. A dozvěděli se, proč má půst podobný efekt jako droga extáze, proč se muži nevrhají na každou ženu, jako je tomu u zvířat, i proč poruchy sociálního soužití způsobují fyzickou bolest.

Je skvělé, že se duševní onemocnění destigmatizují. Že se o duševně nemocných točí filmy, píšou knihy, že diagnóza dnes neznamená život strávený za zdmi ústavu. Asi poprvé v dějinách se ale stalo, že duševně nemocnému dítěti smrtelně vážně naslouchají nejdůležitější lidí této planety.

V práci trávíme podstatnou část svého života. Jaký má na nás vliv? Existuje něco jako profesionální deformace, anebo si vybíráme takové zaměstnání, jaké odpovídá naší přirozenosti?

Nakreslete mi svou nemoc,“ tak nějak může znít žádost, kterou od poloviny osmdesátých let minulého století slyšelo už nesčetné množství pacientů. Cílem je zjistit, jak nemocní lidé prožívají a vnímají svou (tělesnou) chorobu. A je jedno, zda jde o děti nebo o dospělé.

O malou revoluci se ve Velké Británii zasloužila dětská psycholožka Margot Sunderlandová. Doporučuje rodičům, aby zavrhli tamější zažitou společenskou zvyklost – učit děti spát co nejdříve o samotě ve vlastním pokoji. Tvrdí, že nejlepší je spát až do věku pěti let s rodiči v jedné posteli.

Syrová strava (raw food) je většinou vegetariánská výživa založená na konzumaci tepelně neupravených potravin. U nás je velmi módní několik posledních let, přestože chroustat v zimě jen syrové nebo šetrně usušené potraviny je pro naši podnební oblast naprosto netypické.

Vývoj na sociálních sítích se nedá zastavit… Instagram byl před několika lety novinka, pak naprosto masová záležitost, která u mládeže předčila Facebook, teď už se řeší jeho negativní stránky. Podle studie britské královské společnosti pro zdraví má totiž ze všech sociálních sítí nejhorší vliv na vaše duševní zdraví. Jiné studie zase ukazují opak. Nejen u instagramu platí, že je to dobrý sluha, ale zlý pán.

Když se poprvé začala prodávat Dobrá voda v lahvi, dívala se na to většina lidí jako na hloupost. Platit za vodu? Netrvalo ale dlouho a zvykl si skoro každý. Sice už víme, že voda z kohoutku je obvykle stejně dobrá jako ta kupovaná, ale zase se zvýšil počet lidí, co u sebe chtějí mít vodu stále. Pitný režim se stal heslem dne. A řada z nás si už nedovede představit odejít někam bez lahve vody v tašce či kabelce. U některých to přešlo až v nezdravou posedlost – aquaholismus.