Online archiv

Jel jsem tuhle vlakem do západních Čech. V otevřeném vagónu jako by si dal dostaveníčko celý svět. Sedadla pro invalidy obsadili mladí Romové. Východoněmečtí metalisti v kožených bundách a s igelitkami naditými kartony cigaret z Čech závodili v pití plechovkového piva. Jakási hluchoněmá Češka rozmlouvala přes videohovor na mobilu se stejně postiženou kamarádkou dělajíc přitom neskutečný kravál. Zbytek vagónu byl obsazen ukrajinskými rodinami.

Učitel Ivo Umlauf dbal na svůj profesní rozvoj. V rámci celoživotního vzdělávání placeného z peněz EU absolvoval kurz čtenářské gramotnosti, lekce koučování a mentoringu, školení formativního hodnocení i propedeutiku logopedické prevence. Ale pořád mu to bylo málo.

Na otázku zná odpověď pozoruhodná osobnost české stomatologie, prof. MUDr. et MUDr. Jaroslav Racek, DrSc. Co z jeho zjištění plyne pro vás coby rodiče?

Omšelý bonmot praví: Kdo umí, umí, kdo neumí, učí, kdo neumí učit, učí tělocvik. Přítomné číslo Rodiny a školy ovšem tělocvikáře zmiňuje v příznivém světle.

Stačí jedna rádoby vtipná poznámka o kozích nožkách, a děvče na sebe deset let nevezme sukni, ačkoli má ve skutečnosti krásná štíhlá lýtka. Zmiňte se před citlivým hochem o plachťácích, a celé dětství stráví zarostlý jak Ezau, aby dlouhými vlasy zakryl své domněle odstálé uši. Hypercitliví jedinci mohou na podobné glosy reagovat ještě hysteričtěji.

V řadě profesí, kde lidé čelí značnému náporu na psychiku, způsobenému velikou odpovědností za výsledky vlastní práce i kvůli působení na druhé, jsou povinné a zákonem ustanovené tzv. supervize. Jak je tomu ve školství?

Už zakladatelé Sokola Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner moudře pravili: „Je třeba znát minulost, abychom mohli s odvahou hledět do budoucnosti.“ Nejstarší český tělocvičný spolek si letos připomíná 160. výročí svého vzniku. Budoucnost pohybových aktivit nastupující generace je nyní v našich rukou.

Měla to být běžná každoměsíční anketa jednoduchého znění: „Učitel, na kterého nikdy nezapomenu… A z jakého důvodu?“ Ale tím, jak ochotně odpovídali oslovení respondenti z různých koutů republiky, jsme usoudili, že jsme možná narazili na cosi podstatného. Povolání kantora je založeno na intenzivním kontaktu s žáky, kteří po čase ze školy odcházejí. O tom, že výkony a osobnosti učitelů však nemizí v zapomnění a že ovlivňují své svěřence často na celý život, svědčí právě tato anketa.

Deset ku nule. Takhle drtivě prohrál komiks Arta Spiegelmana Maus u školní rady na jedné střední škole v americkém Tennessee. Co ta prohra znamená? Velkou věc: Že Spiegelmanova kniha, jedna z nejdůležitějších položek v dějinách světového komiksu vůbec, jde na index, že si v ní už další čtrnácti- patnáctiletí nepočtou a nepokoukají. Prý se v tom albu mluví velmi hrubě, prý jsou tam k vidění ohavné pornografické obrázky!

Definovat alternativní metody vzdělávání je úkol nelehký. Každý si představí něco jiného. A co bylo dříve vnímáno jako alternativní, je s postupem času chápáno coby běžné. Odborná literatura říká, že alternativní metody mají tvořivý charakter, jsou spojené s badatelskou a uměleckou tvůrčí činností, při níž se vytvářejí nové postupy, realizují projekty, umělecké výtvory apod. Obecně lze říci, že jde o metody, jež uplatňují princip svobody, činnosti a tvořivé aktivity.

Přinášíme několik nesoutěživých her, jež posilují sociální a emoční pohodu dětí a pomáhají s jejich začleněním do kolektivu. Hry jsou určeny pro děti ve věku 12-15 let.

Chození za školu a neomluvené hodiny si zajisté zaslouží pozornost na základní i střední škole. Jaká je prevence záškoláctví a co dělat tehdy, když rodinou omluvené absence ve škole ohrožují vzdělání žáků?