Dvě hodiny nekousat!
Jan Nejedlý, 3/2020
Když se zubaře bojí dospělý rodič, bude se bát nejspíš i jeho dítě. A naopak. Mělo by zubní ordinaci navštěvovat už mimino s prvním zubem, nebo až dítě s prvním kazem? Co dnešním dětem nejvíc kazí chrup? Jak překonat strach ze zubní vrtačky? A odkud k nám vlastně přiletěla zoubková víla? Tyto otázky jsme pokládali zubní lékařce Ivě Černé, jejíž úsměv a vlídnost působí na malé pacienty jako balzám.
Konec ledna přinesl slavnostní vyhlášení 7. ročníku EDUíny – ceny za inovace ve vzdělávání. Ocenění je určeno projektům z oblasti formálního i neformálního vzdělávání, které v České republice přinášejí inspirativní změny.
Projekt Češtinářské špeky začal v roce 2016 jako snaha o osvětu v oblasti českého jazyka. Jana Dušátková z Liberce se ve svém okolí často setkávala s neznalostí gramatiky a zároveň si všímala opakujících se chyb. Proto se rozhodla, že na Facebooku založí stránku, jež bude na tyto nešvary zábavnou formou poukazovat.
Jak písničkáři ovlivňovali životy lidí v normalizačním Československu a jak naopak normalizace zasáhla do jejich života a tvorby. To je obsahem vzdělávacího pásma Paměť písní, jež reflektuje historii naší země 70. a 80. let 20. století.
Nápis na zdi
Jan Nejedlý, 3/2020
Na zeď školy nasprejovali teenageři nápis Nás nic nezajímá! Do slohovky na téma Naše obec napsali, jaká je to v tom našem Blbákově nuda a otrava. V okně místní knihovny vystavila knihovnice novinky českých spisovatelů, kteří jezdí čerpat inspiraci do Ameriky, Mongolska nebo do říše fantasy. I obyčejní smrtelníci utíkají do virtuálních světů. Jeden známý si koupil pozemek na Měsíci. Kamkoli mimo tento svět, zní heslo doby.
1. únor
Dávám si do kabelky svou první červenou propisku na opravování sešitů. Je to tak vzrušující! Po státnicích na pajdě jsem odešla rovnou na mateřskou, takže jsem si ještě nezaučila. Myslela jsem, že budu muset čekat do září, ale včera mi nabídli úvazek za pančelku, co otěhotněla. Jupí! Jsou to sedmáci, třída plná kluků. Tak snad ty sedmáčky-rošťáčky zvládnu.
Mgr. Filip Zafouk je učitelem tělocviku na základní škole Jiráskova v Benešově. Zároveň je to několikanásobný mistr České republiky v judu, bývalý reprezentant, filmový kaskadér a parkurista. Na rozdíl od většiny tělocvikářů mu jeho děti dělají radost. V každé třídě, ve které učí, dokáže několik žáků salto, někdo i dvojité nebo salto vzad. Nářky, že děti neumějí ani kotoul, se ho netýkají. Jak toho dosáhl?
Když František Halas vydal v roce 1935 básnickou poemu Staré ženy, dočkal se dvojí reakce. Jeho litanie o stáří se dočkala nadšeného ohlasu i slov opovržení, zvláště od barda proletářské poezie S. K. Neumanna, který skladbu nazval projevem „kňouravého pesimismu“ a reagoval na ni ideově kovaným textem Staří dělníci.
Jazykovým puristům už v 90. letech vadily patvary jako Wanastowi Vjecy, Řbitov zviřátek nebo cestopis Jiřího Svobody Autostopem kolem světa, který byl psán celý foneticky („F tom pitomym Toronťe...“). Pak však přišel rok 2012, kdy se poprvé objevil komiks Opráski sčeskí historje.
Tentokrát jsme požádali o popis pracovního dne učitelku a spisovatelku Naďu Horákovou, která žije na Slovácku. Bydlí v Mutěnicích u Hodonína a učí na základní škole v Dubňanech. Kromě učení píše historické romány a detektivky a je spoluautorkou scénářů televizního seriálu Policie Modrava. V tomto případě nám autorka popsala, co to znamená, když kantor učí „jen“ tři hodiny.
Myslíte si, že máme pět, šest nebo více smyslů? Už z otázky je zřejmé, že smyslů máme rozhodně víc než pět – a dokonce možná i víc než deset. A další stále přibývají tak, jak se o sobě dík vědě víc a víc dozvídáme.
„Drahý králi! Táta nás bije. Je to moje vina? S pozdravem, Bój.“ Tento dotaz malého chlapce adresovaný norskému králi dal vzniku animovanému filmu Sinna Mann (Zuřivec) natočenému na základě vyprávění dětí, které zažily domácí násilí.