Online archiv

Tělesné tresty byly v českých školách oficiálně zakázány v roce 1870. Jak tedy mají dnešní učitelé a vychovatelé nehodná dítka trestat?

Každý dobrý učitel chce být kreativní – a tutéž uvolněnou tvořivost by rád viděl i u svých žáků. Při snaze o tvůrčí přístup ovšem může narazit – jak u sebe, tak u dětí – na určité překážky. Pojďme se podívat na takové pomyslné bariéry a ukázat si některé techniky, jak se jich zbavit.

Dobré otázky = dobrá demokracie. Tak by se dalo shrnout poselství Hry s dobrými otázkami, kterou lze využít v hodinách občanské nauky, dějepisu a jazyků.

V Národním pedagogickém muzeu J. A. Komenského v Praze je od začátku února k vidění výstava mapující historii školní inspekce. Vše začalo v roce 1774, kdy vydala Marie Terezie Všeobecný školní řád, který kromě povinného školního vzdělávání dětí ve věku od 6 do 12 let zavedl také systematizovaný dozor nad školami a osobu dozorce. Byl jím obvykle místní duchovní správce. Na ekonomické záležitosti dohlížel světský školní dozorce. Ten kontroloval třeba dostatek dřeva na topení ve škole nebo dostatek učebnic. Také dbal na to, aby učitel měl dostatečnou kvalifikaci a byl pracovitý. Nejdůležitější povinností školního dozoru byl dohled nad docházkou žáků. Taktéž se dohlíželo na poklidný průběh vyučování a vlídné zacházení se žáky. Expozice Od školdozorce k inspektorovi slibuje mnoho unikátních exponátů včetně rozvrhů hodin, jež byly upraveny kvůli odvodům učitelů na bojiště první světové války či kvůli nedostatku uhlí ve školním roce 1917–18.

Anketní otázka, kterou jsme tentokrát položili kantorům ze základních i středních škol, byla jednoduchá, ale podstatná: „Co vás na učení baví?“

Nakladatelství Host vydalo humoristický román z prostředí současné školy, jehož autorem je spisovatel a ředitel ZŠ Jan Jícha. Škarohlíd by mohl říci, že na českém školství není vůbec nic legračního a že doba Študáků a kantorů nenávratně zmizela, avšak tvůrce usoudil, že poměry jsou tak neuvěřitelné podobně jako příběhy Harryho Pottera, které parodicky využil ke karikatuře. „Jestliže se rodiče zabejčí, že ze svého dysmagického dítěte chtějí mít za každou cenu kouzelníka, my s tím nic nezmůžeme,“ říká jedna z postav jeho románu Ředitel a hydra, kde se hydrou rozumí Česká školní inspekce doplňovaná ze zálohy záludným Ministerstvem osvěty. Netuším, jestli mají šanci román pochopit čtenáři pracující mimo školství, ale kantoři se nad ním jistě hořce pobaví. Je plný rozmarných hříček (hyperaktivní tabule, Učitrollské noviny, program Rozvrhlík 4.0) i krutých pravd („Člověk musí být čaroděj, aby zvládl všechny povinnosti ředitele.“). Doufejme, že aspoň jeden svazek dostala k Vánocům i sama hydra.

Porovnávání sourozenců je vnímáno především jako téma pro výchovu v rodině. To je přirozené, protože první roky sourozeneckého soužití mohou vztahy bratrů a sester ovlivnit na dlouhá léta. Ale ani pedagog, učí-li po sobě více dětí z jedné rodiny, se určitému porovnávání sourozenců obvykle nevyhne.

Naše myšlení a paměť fungují na základě určitých principů. K jejich lepšímu pochopení a využití existuje nástroj zvaný myšlenkové mapy.

Taky si někteří vaši žáci pletou sametovou revoluci s jinými historickými milníky? Nezoufejte. Letošní třicáté výročí listopadových událostí roku 1989 je vhodnou příležitostí, jak vzbudit zájem o důležitou etapu novodobých dějin. Přemýšlejte, čím můžete přispět k osvětovému působení.

Vyhrožování, snížení úvazku, psychický nátlak i vyhazovy. Tomu všemu čelí v českých školách řada pedagogů, kteří se snaží využívat ve výuce nové inovativní metody v souladu s moderními didaktickými trendy. Konzervativní prostředí českých škol, založené na tradiční a autoritářské výuce, klade některým učitelům zkoušejícím nové metody řadu překážek.

Pedagogická komora ústy svého prezidenta Radka Sárköziho formulovala sedmero bodů týkajících se školství, které formou otevřeného dopisu adresovala vládě, poslancům a senátorům České republiky. Výzvu, která u nás vychází redakčně zkrácena, lze podpořit na webu www.pedagogicka-komora.cz.