Online archiv

Jak „přežít“ jarní alergie…

PhDr. Helena Chvátalová, 5/2018
Zatímco většina z nás se po dlouhé zimě nemůže dočkat provoněných jarních dnů, lidé s polinózou, tedy alergií na pyly, které čeká rýma, kýchání, svědění a pálení v nose i v krku, se příliš netěší a nakupují zásoby kapesníčků. Na co by měli alergici nebo rodiče malých alergiků myslet?

Peklo ve třídě

Kateřina Rodná, 5/2018
Váznoucí nebo nefungující komunikace, konflikty, které se neřeší, mobbing – ani malému kolektivu ve školce se vážné potíže nevyhýbají.

U nás se neříká „Čti si!“, Ale „Pojď, budu ti číst“

-red-, 5/2018

Když děti kopírují své rodiče

PhDr. Helena Chvátalová, 5/2018
Nedávno jsem byla ve školce pro svá vnoučata a zvědavě jsem se zastavila u jídelního lístku. Mladá maminka, která u něj stála se svým synkem, neskrývala rozhořčení. „Měli jste k obědu fazole, viď? Chudáčku, to sis nepochutnal! Nic si z toho nedělej, koupíme k večeři něco dobrého…“ Napadlo mě v tu chvíli, jak důležité jsou postoje rodičů, protože děti je samozřejmě bezděky kopírují…

Putování po stopách kamenných kamarádů

-red-, 5/2018
Projektová činnost v podmínkách mateřských škol je dnes běžnou praxí a mateřinky tak mají možnost zapojit se jak do projektů externích, které vyhlašují různé organizace zabývající se vzděláváním dětí a mládeže napříč věkovými skupinami, tak do projektů interních, které si mateřská škola může vytvořit sama.

Inkluzivní vzdělávání neznamená, že dítě pracuje někde v rohu s asistentem

Mgr. Marie Těthalová, 5/2018
Zařadit dítě s postižením mezi vrstevníky není možné bez přípravy. Důležitá je také kolegiální podpora. S PhDr. Ljubicou Váchovou Novákovou jsem mluvila i o tom, že učitelé by se měli neustále vzdělávat.

Co potřebují děti a co trápí mateřské školy

-red-, 5/2018
Pedagogickou práci vykonávám v mateřské škole 40 let. Z toho 15 let ve funkci ředitelky, jak v období před revolucí, tak po revoluci. Prošla jsem složitým a náročným převodem školy na právní subjekt.

Ocenění pro pedagogy

-red-, 5/2018

Školky nebudou mít povinnost přijímat dvouleté

-red-, 5/2018

Shodím tu tíhu, co na zádech nesu

Mgr. Marie Těthalová, 5/2018

Rohlík, auto, dům

Jana Pokorná, 4/2018_Info
Rozvoj řeči dítěte s narušenou komunikační schopností Renata Škaloudová, ilustrace Monika Šťastná Praha, Portál 2018 Když dítě nemluví, nedokáže se zapojit do společnosti, což vede k tomu, že je osamělé. Často také trpí záchvaty vzteku, protože jej druzí nechápou nebo ono nerozumí jim. Rodiče i učitelé pak často propadají pocitu, že je třeba skutečně intenzivní intervence, aby se dítě naučilo co nejvíce slov. A takto se může začít roztáčet začarovaný kruh, kdy se dítě může zablokovat. Logopedka Renata Škaloudová, která se práci s dětmi s narušenou komunikační schopností věnuje řadu let, sestavila hravý a zábavný metodický sešit, který tvoří materiály, jež využívá při práci s dětmi s mentálním postižením, s opožděným vývojem řeči a vývojovou dysfázií. V krátké úvodní části vysvětluje, jak s dětmi s narušenou komunikační schopností pracovat. Neměli bychom je do řeči tlačit, ale ani je podceňovat, tedy všeho s mírou.

Hry pro rozvoj všímavosti u dětí

Jana Pokorná, 4/2018_Info
Mindfulness pro děti 5–12 let Deborah M. Plummer Praha, Portál 2018 Schopnost všímat si svého vnitřního světa a vnímat ho je stejně důležitá jako schopnost vnímat, co se děje kolem nás. Techniky mindfulness by nám měly pomoci k tomu, abychom se naučili respektovat sebe sama, důvěřovat svým pocitům a věřit ve své schopnosti způsobem, jehož samotným vyučováním různých strategií dosáhneme jen těžko, v naprosté většině se nám to nepodaří. Deborah M. Plummer proto vytvořila řadu her, které mají dětem pomoci žít „tady a teď“, soustředit se na to, co cítí a prožívají. Hry poskytují zábavný způsob, jak získat povědomí o vážných věcech.