Pravidelné předčítání má nejenom v předškolním věku zásadní význam pro rozvoj emočního zdraví dítěte. Podporuje psychický rozvoj dítěte a posiluje jeho sebevědomí. Díky předčítání se u dětí rozvíjí dostatečná slovní zásoba, kterou umí používat a díky níž mají větší schopnost vyjadřování.
Když byla jedna z mých dcer (dnes maminka dvou dětí) v mateřské škole, kolem pátého roku věku měla období, kdy odmítala maso. Respektovala jsem to a poprosila tehdy, v druhé polovině 80. let, v MŠ, aby dceři maso nenutili. Jenže tehdy byla – alespoň v té naší školce – tendence „spapej aspoň to masíčko“, takže učitelky nedaly na moje prosby a skončily s nucením, až když jim dcera maso vyzvracela zpátky do talíře.
Mateřská škola je místo, kde je svět bezpečný a radostný. Pro děti i pro učitelky, které tu přece jsou proto, že je práce s dětmi baví a naplňuje… Aspoň taková je ideální představa spojená se školkou. Že by zrovna mateřská školka mohla být místem, kde bují žárlivost, se nezdá být příliš pravděpodobné.
Rodinné prostředí patří dnes již k většině mateřských škol, waldorfské mateřské školy jsou ale na heterogenním uspořádání tříd, kde jsou i sourozenci pospolu a mladší se učí od starších, založené.
Říká to Lucie Šavlíková, se kterou jsem se sešla nad její chystanou knihou nazvanou Černobílé prázdniny. Povídaly jsme si o tom, proč bychom měli číst a jak s knihami pracovat.
Dítě v centru pozornosti
PhDr. Helena Chvátalová, 7/2018
Celostátní konference Integrace dětí z pohledu teorie i praxe aneb Dítě v centru pozornosti byla věnována prvním zkušenostem, příležitostem a úskalím společného vzdělávání v mateřských a základních školách.
Sůl je sice nad zlato, ale…
PhDr. Helena Chvátalová, 7/2018
… nikoli v množství, které dnes běžně konzumujeme. Zatímco dospělý organismus potřebuje denně množství soli odpovídající zhruba jedné čajové lžičce, ve skutečnosti mu dodáváme daleko víc, v průměru až trojnásobek. Máme tedy ve stravě soli tolik, že jakékoli snížení jejího příjmu bude mít bezesporu pozitivní zdravotní efekt.