Online archiv
Občas na vnější svět promítáme svoje přání a chceme po ostatních lidech, aby byli takoví, jaké je toužíme mít. Ale i když bychom rádi žili své sny, realita nám ukazuje, že to není možné – a my tomu potřebujeme porozumět.
Jaké jsou podoby cest do vlastního nitra, zkoumání sebe sama a hledání nových a nečekaných rovin skutečnosti? Cestovatelka po vnitřních krajinách EVA CÉSAROVÁ shrnuje své dlouholeté osobní zážitky a zkušenosti a zve k objevování krás takového poznání.
Zatímco čelíme výzvám změny klimatu, ekologická spiritualita nabízí cestu vpřed. Vyzývá nás, abychom znovu objevili posvátnost Země a v rámci ekosystému si sami sebe představili jako spolutvůrce a správce spíš než vládnoucí sílu.
Jak propojit vzletný zážitek jednoty s kosmem se zdánlivě omezující realitou všedního dne? Jak vděčně kráčet po Zemi a zároveň vnímat odlesky Boží přítomnosti? Terapeut MARTIN NAWRATH nás zve na vesmírnou procházku po zázracích běžného bytí.
Kdo vlastně jsme? Co ztrácíme, když se vyhýbáme bolesti a držíme se navyklých vzorců myšlení a prožívání? Psycholog a psychoterapeut MICHAL PETR nabízí možnost uvolňovat se do nejistoty a nacházet nečekané poklady v hlubokých vrstvách našeho nitra.
Kde vlastně pramení lidská agresivita a chamtivost? A jak se vrátit k naší pravé podstatě? Představitelé transpersonální psychologie v čele se Stanislavem Grofem měli vždy za to, že výzkum změněných stavů vědomí má zásadní význam nejen pro jedince, ale i pro budoucnost lidstva a jeho přežití.
Umožnění umělého přerušení těhotenství je po právní, sociální i filozofické stránce nezbytnou složkou individuální svobody. Bez ohledu na jeho význam v demokratické společnosti však nesmíme zapomínat na jeho psychologické – a také duchovní – aspekty.
Magie a zázrak v našem uvažování často splývají jako protipól vědy. Jak všechny tyto jevy pracují se záměrem a překvapením a jak to souvisí s otázkami po naději a smyslu, jež nás odedávna provázejí? Do jaké míry si můžeme život pojistit a nakolik je pro nás dobré zůstat otevření?
Žijeme v turbulentní době. Bojujeme o území, o moc, o postavení, o pochybné jistoty a nejistou pravdu... Věříme-li, že vnější svět je odrazem toho vnitřního, jako by to zrcadlilo upadající nitro naší společnosti. Dokud ale dýcháme, můžeme si zvolit, čemu budeme věnovat pozornost.
Poslední roky je naše duševní odolnost testována. Vyrovnávat se s následky covidu, sledovat válečná utrpení nebo překonávat ekonomické problémy je vyčerpávající. Není proto překvapivé, že je psychoterapie stále častěji považována za kouzelnou hůlku, která zázračně pomůže. Je to ale pravda?
Když s nimi chce člověk navázat vztah, je dobré nespěchat, dát jim prostor. Pak se Islanďané otevřou a jsou vřelí. Odklánějí se od materialismu a stále víc se sžívají s přírodou, která je pro ně chrámem. Ženy jsou emancipované, mladí se občas rádi opijí a celkově jsou všichni většinou radostní, optimističtí a vyrovnaní.
PSYCHOLOGIE DNES je časopis o mezilidských vztazích, životním stylu, společenských trendech, o sebepoznání a rozvoji osobnosti. Přináší články předních odborníků psané čtivou formou, rozhovory s kapacitami oboru z Česka i zahraničí, polemiky na aktuální témata, rady pro partnerské vztahy, výchovu i kariéru. Zabývá se prevencí závislostí, výsledky zajímavých výzkumů, sociální sférou apod. Je úspěšně přijímán širokou veřejností, stejně jako v odborných kruzích. Zvláště je ceněn jako inspirativní pomůcka pro studenty humanitních oborů.