Online archiv
Pozitivismus předpokládá, že existuje jeden správný způsob, jak poznávat svět. Pravdu má většinou odborník, který na rozdíl od klienta ví, co je „dobré“. Postmoderní psychoterapie tento názor zpochybňuje. Nejpodstatnější otázka, jakou si terapeut má klást, zní: Odpovídá to, co dělám, tomu, co tento konkrétní člověk chce a potřebuje?
Moc, majetek, společenská prestiž. Tato a další privilegia často umožňují vysoce postaveným, bohatým nebo slavným ovlivňovat dění v určitém sociálním či profesním prostoru a vychutnávat si obdiv a přednostní zacházení. Někdy však tito lidé mají narcistické a další „temné“ sklony, které mohou jejich okolí škodit.
JULIE LIPSKÁ, psycholožka, psychoterapeutka a předsedkyně think tanku Iniciativa 2023, který usiluje o transparentnost a modernizaci českého vzdělávání v klinické psychologii, popisuje, jaké změny se již podařily – a co nás ještě čeká.
Adiktologie je experimentálním polem pokušení moci v psychoterapii. Jako jedna z nejstarších terapeutických disciplín s největším průtokem pacientů a klientů měla dost času k objevování světlých i temných koutů nakládání s mocí a bezmocí ve vztahu pomáhajících a léčených. Má proto dost špatnou pověst, která může být jednou z příčin, proč lidé s vyhledáním podpory váhají.
Jako autorita působí někdo, koho jsme ochotni poslouchat. Pokud to zvládne díky tomu, jaký je, jaké má osobnostní rysy, hovoříme o charismatu. Jestliže na nás svým charismatem působí tak, aby nám to prospívalo, pak věří v to, že jsme dobří.
Někdy se opakovaně ocitáme v situacích, kdy nás milovaný partner zneužívá a my si připadáme jako oběť. Trápíme se, snažíme se pochopit jeho postoj, případně ho přimět k tomu, aby se změnil. Jakou roli však v této dynamice hrajeme my a co nám doopravdy pomůže?
Církevní autority by se měly k otázce sexuálního zneužívání uvnitř své organizace stavět mnohem otevřeněji, říká sociální pracovník, katolík a budoucí psychoterapeut PETR PIJÁČEK. Nevycházejí dostatečně vstříc trpícím obětem a znevažují tak jejich bolest i poslání samotné katolické církve, která má být prostorem léčení a důvěry v život.
Co vede dítě k tomu, že po rozchodu či rozvodu začne zavrhovat matku, nebo otce? Jakou roli hrají konflikty mezi rodiči? Psychoterapeutka IVA HADJ MOUSSA připomíná, že zásadní je co nejotevřenější komunikace a také uvědomění dospělých, že ačkoli jejich vztah skončil, společná péče o potomky pokračuje.
PSYCHOLOGIE DNES je časopis o mezilidských vztazích, životním stylu, společenských trendech, o sebepoznání a rozvoji osobnosti. Přináší články předních odborníků psané čtivou formou, rozhovory s kapacitami oboru z Česka i zahraničí, polemiky na aktuální témata, rady pro partnerské vztahy, výchovu i kariéru. Zabývá se prevencí závislostí, výsledky zajímavých výzkumů, sociální sférou apod. Je úspěšně přijímán širokou veřejností, stejně jako v odborných kruzích. Zvláště je ceněn jako inspirativní pomůcka pro studenty humanitních oborů.