Online archiv
Žít s vědomím, že někam patříme, že někde je naše bezpečné místo, se v této době celospolečenské úzkosti stává čím dál větším luxusem. Alespoň jednou týdně mohou někteří zakoušet pocit přijetí a důvěry na nedělní bohoslužbě.
V devíti letech se rozhodl opustit matku, bezpečí a pohodlí domova. Přijal život mnicha. Následně si osvojil postoj poutníka, který nám připomíná, že jsme neustále na cestě a v pohybu. Za mír nachodil tisíce kilometrů. I přesto, že by mohl holistický myslitel SATIŠ KUMÁR odpočívat, stále si udržuje aktivistického ducha.
Psychická onemocnění v České republice stále zůstávají do značné míry tabu. Nahlížení na ně navíc ovlivňuje to, jaké požadavky klade společnost na jednotlivce na základě jejich genderu. Sociálně konstruované rozdíly v rolích mužů a žen i jejich společenské postavení tak přispívají k odlišnostem v duševním zdraví, v přístupu k hledání pomoci i v reakcích těch, kdo péči poskytují.
V rozhovoru s psychiatrem VOJTĚCHEM CINKEM boříme mýty o psychedelikách jako spouštěčích psychóz i romantické představy západní společnosti o divokých šamanech z And, kteří žijí pouze spiritualitou.
Zkušenosti s látkami jako LSD, lysohlávky, ayahuasca, MDMA nebo ketamin má v Česku každý desátý člověk. Psychedelika zažívají renesanci, a proto je nezbytné, aby odborníci i veřejnost měli k dispozici kvalitní informace. Vzdělávání je klíčem k tomu, aby psychedelická zkušenost byla pozitivní a léčivá, nikoli zraňující či traumatizující.
„... with tangerine trees and marmalade skies,“ zpívají The Beatles v hitu „Lucy in the Sky with Diamonds“, o kterém se hlasitě šeptalo, že je Lennonovým poetickým převyprávěním jeho psychedelického tripu. Koneckonců stačí přečíst velká písmena v názvu písně. Psychedelická zkušenost může přinést barevné výjevy, ale i hořkou příchuť a ponor do stínů.
Při užívání psychedelik, jejichž legalizace je až na výjimky v Česku zatím v plenkách, lidé často zakoušejí intenzivní stavy s velkým terapeutickým potenciálem i náročné prožitky. Je důležité, aby tyto zkušenosti byly správně začleněny do každodenního života. Bezpečné prostředí pro podporu takového léčebného procesu a redukci negativních dopadů nabízejí Skupiny psychedelické integrace.
STANISLAV MILOTINSKÝ je psycholog, psychoterapeut a zakladatel Psyonu, první kliniky v Evropě, která začala nabízet ketaminem asistovanou psychoterapii. Povídali jsme si o velkém léčebném potenciálu psychedelik, o překonávání předsudků i o tom, proč mohou mít lidé s užíváním psychoaktivních látek špatné zkušenosti.
„Ty pracuješ v psychedelickém výzkumu? A můžu se ho zúčastnit já?“ Věty, které opakovaně slýchám téměř vždy, když se zmíním o tom, že mým profesním tématem jsou psychedelika. Pokaždé si říkám, zda si lidé uvědomují, co to znamená stát se výzkumným subjektem.
Upadnout do závislosti na alkoholu nebo jiných látkách lze například v reakci na trauma nebo v touze po celistvosti. Pomoc je dnes možné hledat v rámci inovativní terapie využívající psychedelika nebo u jihoamerických šamanů.
Zostřená pozornost, hlubší napojení na celek světa, lepší výkonnost, ale i přemíra stimulace. Průkopníkem užívání nepatrných dávek halucinogenů byl švýcarský vědec Albert Hofmann a pozoruhodné zkušenosti má v tomto směru i řada obyvatel v dnešním Česku. Jak ovlivní mysl mikrodávky psychedelik?
PSYCHOLOGIE DNES je časopis o mezilidských vztazích, životním stylu, společenských trendech, o sebepoznání a rozvoji osobnosti. Přináší články předních odborníků psané čtivou formou, rozhovory s kapacitami oboru z Česka i zahraničí, polemiky na aktuální témata, rady pro partnerské vztahy, výchovu i kariéru. Zabývá se prevencí závislostí, výsledky zajímavých výzkumů, sociální sférou apod. Je úspěšně přijímán širokou veřejností, stejně jako v odborných kruzích. Zvláště je ceněn jako inspirativní pomůcka pro studenty humanitních oborů.