Online archiv
Naše doba je tak trochu ADHD, přináší neklid a roztěkanost. Navíc klade důraz na výkon a my si často připadáme nedostateční, hlavně v první fázi života. Ale co v té druhé? Existuje možnost otevřít se sebepřijetí i s vlastními limity? Psychoterapeut JAROSLAV JIRMAN nastiňuje, jak dojít k soucitu a smíření.
Mnoho klientů má pocit, že diagnóza a následná medikace jsou jedinou cestou, jak si pomoci a dát se zase do pořádku. Ale je to opravdu tak?
Psychoterapeut MARTIN NAWRATH se v nové rubrice dotýká péče o duši v každodenních situacích. Jak nás ovlivňují abstraktní koncepty a jazyk, který používáme? A jsme vůbec v kontaktu se svým vnitřním prožíváním a se sebou navzájem?
Někdy prostě máme nutkání dělat víc věcí najednou, tančit nebo přeskakovat od jednoho k druhému. Duše nás k tomu volá a těžko se to dá vysvětlit...
Jak budovat ostrůvky odolnosti a proč v arteterapii používat plastelínu? Izraelský psycholog MOOLI LAHAD, známý svými kreativními metodami intervence a léčby stresu, hovoří o negativním vlivu drastických vizuálních vjemů i o léčivém účinku vyprávění.
Dávné tradice a rychlý technologický pokrok, striktní pravidla na veřejnosti a uvolněné emoce v soukromí, příkladná výkonnost a frustrující vyčerpání. Japonsko je zemí extrémů, v níž lidé přesto dokážou být spokojení.
Pokud člověk profesionálně pracuje s lidmi, měl by počítat s tím, že má pravděpodobně určité předsudky, které mohou s prožíváním některých jeho klientů a klientek kolidovat. Je tedy namístě vlastní zažité normy reflektovat, aby všichni dostávali plnohodnotnou péči.
Ve světě, který je stále více definován svou rozmanitostí a složitostí, může být obtížné orientovat se v současné debatě o genderu. Psycholog TOMÁŠ KUFA nabízí stručný pohled do tematiky.
V poslední době se častěji setkávám s názory lidí, kteří jsou vyděšení z toho, kam se to dnešní svět řítí, že dříve byly všechny děti „normální“. Dnes aby se už člověk bál někoho oslovit, a když to takto půjde dál, vymřeme. Jsou to ale zbytečně alarmující obavy, říká sexuolog PAVEL TURČAN.
Jedním ze zdrojů duševní nepohody, který je u LGBTQIA+ osob poměrně dobře zmapován, je menšinový stres. Jedná se o stres, který je způsoben příslušností k některé z marginalizovaných skupin a žitou zkušeností se stigmatizací ze strany většinové společnosti. Problém přitom nepředstavuje samotná identita, ale mocenské struktury, které diskriminují určitou skupinu lidí tím, že konkrétní identitární znaky označují za normu a ostatní za odchylku.
PSYCHOLOGIE DNES je časopis o mezilidských vztazích, životním stylu, společenských trendech, o sebepoznání a rozvoji osobnosti. Přináší články předních odborníků psané čtivou formou, rozhovory s kapacitami oboru z Česka i zahraničí, polemiky na aktuální témata, rady pro partnerské vztahy, výchovu i kariéru. Zabývá se prevencí závislostí, výsledky zajímavých výzkumů, sociální sférou apod. Je úspěšně přijímán širokou veřejností, stejně jako v odborných kruzích. Zvláště je ceněn jako inspirativní pomůcka pro studenty humanitních oborů.