Online archiv
Podle psychologa a psychoterapeuta FRANZE RUPPERTA je identita součtem všech našich životních zkušeností a reakcí na ně. Co se stane, když její vývoj ovlivní trauma a my se naučíme vzdávat se sami sebe?
Obraz harmonické rodiny, v níž spolu partneři žijí až do smrti a děti jsou vychovávány v představě, že nesnáze a konflikty lze překonat, je v naší kultuře vysoce ceněný. Klinický psycholog MAREK PREISS však někdy bývá svědkem rozchodů a následných letitých sporů, které mají k ideálu daleko. Jak se k takovým situacím postavit?
V posledních letech roste popularita kanadského lékaře maďarského původu Gabora Matého. Ten se zabývá vztahem mezi stresem, závislostí, imunitním systémem, chronickými nemocemi a psychickým traumatem. Je známý také svými tezemi o poruchách pozornosti s hyperaktivitou. V čem se jeho teze mýlí?
Kdo vlastně jsme? Často nevíme, jak odpovědět, a uchylujeme se k povrchnímu pohledu, například se zmíníme o své profesi. Co je potřeba k tomu, abychom pronikli hlouběji?
Deset let podpory a péče. Požádat o pomoc tady může každý, kdo nemá prostředky na to, aby si hradil psychoterapii z vlastní kapsy. Terapeuti a krizoví interventi tu pracují bez nároku na honorář a dokázali už ulevit více než třem tisícovkám dospělých klientů.
V Číně občané systematicky plní to, co chtějí autority, ať už v práci, nebo doma. Všeobjímající dohled a kontrola nad počínáním národa dělá z lidí téměř roboty, kdy je přirozenost nahrazena umělou strukturou ovládanou největšími hráči a také strachem vystoupit z uniformity. Pevná ruka a přísný režim je čínskou všeobjímající odpovědí na to, jak udržet sílu systému. Lidé vychovaní ve striktním řádu si navenek příliš nestěžují. Buď se neodváží, nebo jsou opravdu spokojení.
Dalibor David
VLADIMÍR MARČEK je psycholog a psychoterapeut, člen Mensy, organizace sdružující lidi s vysokým inteligenčním kvocientem. Mluvili jsme o tom, co je vlastně inteligence, k čemu je dobré členství v Mense nebo jak podpořit chytré děti.
Děti s mimořádnými schopnostmi fascinují lidstvo od nepaměti a psychologie je zkoumá přes sto let. Jak ovšem inteligenci, nadání a talent nejlépe definovat a měřit? Pohled na tuto problematiku se v průběhu času proměňuje.
Pro učitele i psychology někdy bývá obtížné rozlišit, jestli je dítě vysoce nadané, nebo trpí nějakou poruchou. Stává se však, že dítě má talent a souběžně i deficit. U těchto žáků jde o takzvanou dvojí výjimečnost, a ta vyžaduje specifický přístup.
Pokud dítě vyrůstá v podpůrném prostředí, dokáže prožívat potěšení ze hry a své aktivní účasti na ní, což vede k rozvoji jeho vitality a kreativity. Jak souvisí hravost a tvořivost s kultivací talentu a nadání? JIŘÍ JAKUBŮ nabízí psychoanalytický pohled.
PSYCHOLOGIE DNES je časopis o mezilidských vztazích, životním stylu, společenských trendech, o sebepoznání a rozvoji osobnosti. Přináší články předních odborníků psané čtivou formou, rozhovory s kapacitami oboru z Česka i zahraničí, polemiky na aktuální témata, rady pro partnerské vztahy, výchovu i kariéru. Zabývá se prevencí závislostí, výsledky zajímavých výzkumů, sociální sférou apod. Je úspěšně přijímán širokou veřejností, stejně jako v odborných kruzích. Zvláště je ceněn jako inspirativní pomůcka pro studenty humanitních oborů.