Online archiv
Každý člověk v sobě nese nějaký vnitřní konflikt. Záleží jen na tom, jak s ním naloží, ať už sám, nebo třeba s pomocí psychoterapeuta. Od toho se pak odvíjí jeho přístup k sobě samému i jeho vztah k ostatním. Psychoanalytik a jungiánský analytik JAN ŠIKL se zamýšlí nad možnostmi niterné proměny jako cesty k posílení míru ve světě.
Proč se člověk stane vyznavačem konspirační teorie? Za nekompromisní ideologií se často skrývá nezpracovaná vnitřní bolest. Jungiánský analytik VLADISLAV ŠOLC rozplétá důvody omezujících přesvědčení a naznačuje cestu ke svobodě.
Přechodové rituály, které by nám pomohly dobře projít životními změnami a lépe uchopit vlastní identitu, nám na Západě chybějí. Můžeme se však inspirovat u původních etnik, například lakotských indiánů, a pokusit se proniknout do posvátné hlubiny bytí.
Co se s námi děje, když se svět neotáčí podle našich představ? Možná trpíme a snažíme se ho změnit. Ale existuje i jiná možnost – cesta sebepoznání, která nás přivede k novému pohledu.
Fyzickou a psychickou bolest většinou vnímáme jako nepřítele a chceme se jí zbavit. Někdy je užívání tišících léků nezbytné, ale v řadě případů je prospěšnější snažit se s trápením setrvat a nepříjemnému stavu porozumět.
Na hezká slova většinou reagujeme mile, ale jakmile se nás někdo nepříjemně dotkne, často to pěkně „schytá“. Opravdu tak musíme reagovat? Možná že Ježíšova výzva „milujte své nepřátele“ není tak scestná, jak by se mohlo zdát. Každopádně se můžeme inspirovat principem nekomplementárního chování, s nímž pracuje moderní psychologie.
Možná znáte osoby, které si navzdory svým úspěchům nedokážou úspěšnost zvnitřnit. Mají o sobě pochybnosti, a dokonce se bojí, že budou „odhaleny“. Syndrom podvodnice je častější u žen a marginalizovaných skupin. Jak souvisí s genderem a proč bychom se o něj měly*i zajímat?
Biosyntéza je nejen psychoterapie, ale i praktická filozofie zdraví, přirozenosti a vitality. Důvěřuje ve zdroje a procesy, které podporují život a růst, a předpokládá propojení na mnoha úrovních. Vnímá lidskou bytost jako celek.
Se zakladatelkami Českého institutu biosyntézy, psycholožkami a psychoterapeutkami YVONNOU LUCKOU a BARBOROU JANEČKOVOU jsme hovořily o jejich vztahu k této metodě, o přesahových tématech i významu bezpečné práce s tělem.
Práce s pulzací je základním předpokladem dobrého zdraví a je také důležitým stavebním prvkem biosyntetické psychoterapie. Lidské tělo pulzuje mnoha způsoby – dýcháme, napínáme a uvolňujeme svaly, spíme a bdíme. Tepe nejen srdce, ale každá buňka. Jak lze tyto principy využít k uzdravování dětských klientů?
Základním cílem biosyntetického přístupu je co nejvíce se přiblížit k vlastnímu středu a s ním spojeným kvalitám – esenci, která souvisí s vnitřní silou, vitalitou, kreativitou a zdravím. Aplikovaná biosyntetická psychoterapie nás vede k tomu, abychom nezapomínali na vlastní rovnováhu a uplatňovali sebepéči.
PSYCHOLOGIE DNES je časopis o mezilidských vztazích, životním stylu, společenských trendech, o sebepoznání a rozvoji osobnosti. Přináší články předních odborníků psané čtivou formou, rozhovory s kapacitami oboru z Česka i zahraničí, polemiky na aktuální témata, rady pro partnerské vztahy, výchovu i kariéru. Zabývá se prevencí závislostí, výsledky zajímavých výzkumů, sociální sférou apod. Je úspěšně přijímán širokou veřejností, stejně jako v odborných kruzích. Zvláště je ceněn jako inspirativní pomůcka pro studenty humanitních oborů.