Online archiv
Když máme nějaké velké přání, podvědomě čekáme, že až se nám to splní, budeme navěky šťastní. Ale je to opravdu tak? Jaké jsou naše naděje a možnosti?
Psycholožka PAVLA KOUCKÁ se s námi podělila o to, kudy vedla její osobní cesta k nalezení smyslu bytí. Nejprve v sobě objevila lásku k přírodě a chtěla se věnovat biologii, ale nakonec zjistila, že za nejdůležitější považuje proměnu člověka a jeho vnímání reality.
Před otázkou po smyslu života nikdo z nás neuteče. O tom, jak tento smysl souvisí s naší každodenností, traumatem a setkáním se smrtí, jsme si povídali s MARTINOU VONDROVOU.
Téma hledání smyslu života přinesl do psychologie a psychoterapie vídeňský neurolog a psychiatr Viktor Frankl. Jeho koncepce kladla důraz především na specificky lidské stránky člověka, jako jsou právě vůle ke smyslu, sebepřesah, svoboda a zodpovědnost.
Člověk není kočka. Člověk je zvláštní tvor, protože mu zpravidla nestačí jen tak prostě žít. Klade si otázky po smyslu, někdy i po smyslu života vůbec. Nemůže si pomoct. Hledá.
Řecký mýtus o Oidipovi vypráví o tragédii potomka, který nezvládl touhu po moci a po zakázaném sexuálním vztahu. Příběh byl zpopularizovanou psychoanalýzou zjednodušen, a tak se zapomnělo na to, že pojednává ještě o jiných důležitých věcech. Psychoanalytik MARTIN MAHLER poodkrývá několik méně běžných souvislostí.
Máme za sebou jedno z nejtěžších období v novodobé historii, pandemii covidu-19. Následky opatření, která měla tuto krizovou situaci zmírnit, si stále vybírají svou daň. Z pohledu možného narušení psychického zdraví jsou v této souvislosti nejohroženější adolescenti.
Psycholožka PAVLA KOUCKÁ se s námi podělila o svou profesní zkušenost. V čem spatřuje přínos vývojového konceptu Erika H. Eriksona, jak si hledala cestu k teoriím Sigmunda Freuda a proč si myslí, že vývojové modely by neměly psychologa příliš svazovat?
Pokud jsou snímky zaměřeny spíše na postavy než na příběh, bývá velmi zajímavé sledovat vývoj těchto hrdinů, kteří se v průběhu vyprávění proměňují buď k lepšímu, nebo k horšímu. Filmové teorie hovoří o takzvaném charakterovém oblouku.
Psycholog a terapeut ONDŘEJ FAFEJTA přibližuje dvě vývojové teorie, které jsou v psychologii méně známé. První se soustředí na dosahování sociální zralosti, druhá na rozvoj postojů ke spiritualitě. Obě kladou důraz na vývoj dospělých a obě by mohly přispět k pochopení, proč některé jedince označujeme jako moudré.
V ukázce z knihy Vývojová a vztahová terapie dětí Peter Pöthe objasňuje, co obnáší sebeubližování mladistvých a proč k němu dnes ve zvýšené míře dochází.
PSYCHOLOGIE DNES je časopis o mezilidských vztazích, životním stylu, společenských trendech, o sebepoznání a rozvoji osobnosti. Přináší články předních odborníků psané čtivou formou, rozhovory s kapacitami oboru z Česka i zahraničí, polemiky na aktuální témata, rady pro partnerské vztahy, výchovu i kariéru. Zabývá se prevencí závislostí, výsledky zajímavých výzkumů, sociální sférou apod. Je úspěšně přijímán širokou veřejností, stejně jako v odborných kruzích. Zvláště je ceněn jako inspirativní pomůcka pro studenty humanitních oborů.