Online archiv
Lídršip je mnohem širším souhrnem dovedností, než si řada lidí uvědomuje. Když se o tomto tématu bavím se sportovci, často mi odpoví: „Já nerad dělám před ostatními nějaké proslovy, takže lídrem ani být nechci.“
Pavel Hrdina je podnikatel a otec pěti dospělých dětí, který vybudoval úspěšnou firmu a objektivně dosáhl všeho, čeho si společnost cení. Už před časem však přišel na to, že cesta vzestupu je jen půlkou životního příběhu. Chce-li být muž šťastný, musí přijmout i svou slabost a nebát se být zranitelný. Jedině pak se nestydí plakat, umí se smát a dokáže hluboce milovat ženu.
O tom, že je dobré se s nikým nesrovnávat, asi slyšel už každý z nás. Málokdo ale odolal tomu, aby ho srovnávání s jedinci, kteří jsou (alespoň údajně) úspěšnější, občas tak trochu nedeptalo. Jak z toho ven a co nám o úskalích i prospěšnosti srovnávání říká psychologie?
Mají ženy zájem stávat se psycholožkami a mají stejné příležitosti jako muži? Jak se uplatňují ve vedoucích funkcích v institucích, které se psychologií zabývají? Pozice žen v oboru se v průběhu let proměňuje. Jaká je situace dnes?
Není to tak dávno, co bylo mateřství považováno za biologickou danost. Dnes je často doprovázeno bolestnými prožitky a řadou negativních emocí. Jak být vyrovnanou matkou a nacházet bezpečí, uvolnění a skutečnou sounáležitost ve vztazích?
Ženské identifikační vzory a archetypální obrazy se v průběhu dějin mění – některé se vytrácejí a pak se znovu vracejí, další zůstávají v centru pozornosti neustále. Každá doba si je však vykládá jiným způsobem.
Na hrdinství lze pohlížet jako na výjimečné chování, které se děje dobrovolně a ve prospěch ostatních lidí, nese značné riziko, zahrnuje oběti a je vykonáváno bez očekávání osobního zisku.
Psychoanalytik Jan Šikl v osobním pohledu na to, kdo je to silná žena, nabízí několik archetypových situací, a především zdůrazňuje, že obraz ženy hrdinky je dynamický a proměnlivý.
Možná nás fascinuje myšlenka, že jsou mezi námi ženy, které mají intenzivní kontakt s něčím, co přesahuje naše běžné myšlení a dovednosti. Můžeme jim říkat třeba kouzelnice, čarodějky, vědmy nebo věštkyně. Proč jsou tak výjimečné? A můžeme být jako ony?
Co žena potřebuje, aby mohla v dnešním světě žít přirozeně a zůstat sama sebou? Jak podpořit vlastní ženské zdraví a sebevědomí? Odkud čerpat zdroje energie, moudrosti i síly?
Ve druhé polovině 19. století se na pařížské psychiatrické klinice Salpêtrière prováděly dnes již těžko představitelné experimenty na ženských pacientkách označovaných za hysteričky. Z doby rodící se vědy o duševním zdraví, kdy na sebe narážely racionalita i pověry, zpátečnické stereotypy i technologické pokroky, se zachovala unikátní svědectví – a hlavně fotografie.
Představte si, že jste dítě a běháte po rozkvetlé louce. Jste ve voňavém lese plném zpívajících ptáků. Hrajete si v potoce. Skáčete do kaluží. Hladíte malého králíčka. Jak se cítíte?
PSYCHOLOGIE DNES je časopis o mezilidských vztazích, životním stylu, společenských trendech, o sebepoznání a rozvoji osobnosti. Přináší články předních odborníků psané čtivou formou, rozhovory s kapacitami oboru z Česka i zahraničí, polemiky na aktuální témata, rady pro partnerské vztahy, výchovu i kariéru. Zabývá se prevencí závislostí, výsledky zajímavých výzkumů, sociální sférou apod. Je úspěšně přijímán širokou veřejností, stejně jako v odborných kruzích. Zvláště je ceněn jako inspirativní pomůcka pro studenty humanitních oborů.