Jaká jsou teoretická východiska rodinné terapie? Klinická psycholožka ŠÁRKA GJURIČOVÁ je představuje na konkrétních příkladech z praxe.
Svět je dnes úplně jiný, než byl před pár desítkami let, a proto se často stává, že prarodiče, rodiče a děti se v řadě oblastí nedokážou domluvit. Proměňující se společenské klima, styl výchovy i hodnotový systém, ale i prudký technologický rozvoj vyžadují od všech členů rodinného systému otevřenost, zájem, pochopení a respekt.
V době zakládání manželských poraden v sedmdesátých letech minulého století byla práce v této oblasti úplně jiná než dnes. V průběhu času se k původnímu manželskému zaměření přidal i širší záběr na rodinu. Tento specializační obor psychologie má své zásady a je nutné ho odlišovat od rodinné terapie.
Jak se žije singles? Kvůli čemu muži odkládají rodinu? Proč kvalita vztahu s druhým člověkem začíná být důležitější než jeho gender? Se socioložkou a psychoterapeutkou MARKÉTOU ŠETINOVOU jsme mluvily o současných trendech v seznamování a partnerství.
Když rodiče a děti tráví čas hrou, dostávají vzácnou příležitost prohlubovat svůj vztah. Ve hře není nikdy nic špatně, všechno má svůj význam. Každý prvek a každá událost pomáhají všem zúčastněným k tomu, aby si lépe porozuměli.
Jak různé formy psychoterapie podporují rodinné vztahy? Co rodina potřebuje, aby v ní všichni jednotlivci prospívali a byla zázemím, které umožňuje růst?
Kdo je tady pacient?
Johana Růžková, PD 3/2025
Při práci s dětskými a dospívajícími klienty stojí terapeuti před mnoha dilematy. Jedním z nejnáročnějších je vědomí, že s klientem mírníme symptomy jeho bolesti a trápení, ale jeho jádro zůstává nedotčené, protože na terapii chybějí rodiče. Dětský pacient pak někdy zůstane jediným z rodiny, kdo se vydává na cestu uzdravení.
Gestalt přístup zaměřený na rodinnou terapii se v Česku dlouhé roky příliš nerozvíjel. To se teď postupně mění a inspirací může být i kniha Tanec židlí a tanec zájmen, v níž zkušený sicilský odborník Giovanni Salonia sdílí své bohaté zkušenosti v této oblasti.
Ukázku rodinné situace, která vykazuje dysfunkční rysy a přivedla dospělého muže do terapie, představujeme v kazuistice zpracované formou anonymizovaného rozhovoru. Příběh odkrývá specifickou rodinnou konstelaci a negativní dopady, které měla na klientův další život. Zachycuje také mužovu reflexi, jíž byl posléze díky terapii schopen.
Domov rodiny
Adam Táborský, PD 3/2025
Domov není jen místem k přespání, ale živým organismem, kde se formují naše vztahy, identita a pocit sounáležitosti. Ať už honosný, nebo skromný, každý domov odráží příběhy svých obyvatel a nabízí útočiště v chaosu světa.