Online archiv
Jak může člověk s ADHD lépe poznat sám sebe a zjistit, co potřebuje ke spokojenějšímu životu? Na to se ptá lékařka a psychoterapeutka JITKA HOLČAPKOVÁ, podle níž dynamika skupinového procesu poskytuje klientkám a klientům intenzivnější pocit přijetí a sounáležitosti než individuální sezení.
Je ADHD nežádoucí porucha, která by se měla léčit, nebo jde o příklad přirozené rozmanitosti, jež může obohatit daného člověka i celou společnost? Nad medicínským přístupem i paradigmatem neurodiverzity se zamýšlí psycholožka JANA SKLEPNÍKOVÁ.
Příroda může snižovat naši těkavost a obnovovat u nás pozornost. Stále se nám dostatečně nedaří tento prvek zařazovat do psychosociální péče, i když důkazů pro prospěšnost takového kroku je mnoho.
Život s neurodivergencí je jako mít v hlavě rozladěný orchestr, v němž každý hudební nástroj hraje svou vlastní melodii. Někdy je díky intenzivnímu soustředění možné dosáhnout nevídané harmonie, ale většinou je obtížné v tom hluku vůbec existovat. Pomoci může například neurofeedback.
Pocity patří k pozoruhodným procesům, které se odehrávají v živých organismech, a v lidském životě mají zcela nezastupitelnou úlohu. Přesto je myšlenka, že poskytují informace o tom, co je pro nás dobré nebo špatné, celkem nová. Významným představitelem psychoterapeutické práce s emocemi je LESLIE GREENBERG, s nímž jsme o těchto otázkách hovořili.
Naše doba je tak trochu ADHD, přináší neklid a roztěkanost. Navíc klade důraz na výkon a my si často připadáme nedostateční, hlavně v první fázi života. Ale co v té druhé? Existuje možnost otevřít se sebepřijetí i s vlastními limity? Psychoterapeut JAROSLAV JIRMAN nastiňuje, jak dojít k soucitu a smíření.
Mnoho klientů má pocit, že diagnóza a následná medikace jsou jedinou cestou, jak si pomoci a dát se zase do pořádku. Ale je to opravdu tak?
Psychoterapeut MARTIN NAWRATH se v nové rubrice dotýká péče o duši v každodenních situacích. Jak nás ovlivňují abstraktní koncepty a jazyk, který používáme? A jsme vůbec v kontaktu se svým vnitřním prožíváním a se sebou navzájem?
Někdy prostě máme nutkání dělat víc věcí najednou, tančit nebo přeskakovat od jednoho k druhému. Duše nás k tomu volá a těžko se to dá vysvětlit...
Jak budovat ostrůvky odolnosti a proč v arteterapii používat plastelínu? Izraelský psycholog MOOLI LAHAD, známý svými kreativními metodami intervence a léčby stresu, hovoří o negativním vlivu drastických vizuálních vjemů i o léčivém účinku vyprávění.
Dávné tradice a rychlý technologický pokrok, striktní pravidla na veřejnosti a uvolněné emoce v soukromí, příkladná výkonnost a frustrující vyčerpání. Japonsko je zemí extrémů, v níž lidé přesto dokážou být spokojení.
PSYCHOLOGIE DNES je časopis o mezilidských vztazích, životním stylu, společenských trendech, o sebepoznání a rozvoji osobnosti. Přináší články předních odborníků psané čtivou formou, rozhovory s kapacitami oboru z Česka i zahraničí, polemiky na aktuální témata, rady pro partnerské vztahy, výchovu i kariéru. Zabývá se prevencí závislostí, výsledky zajímavých výzkumů, sociální sférou apod. Je úspěšně přijímán širokou veřejností, stejně jako v odborných kruzích. Zvláště je ceněn jako inspirativní pomůcka pro studenty humanitních oborů.