Online archiv

S antropoložkou Danou Moree jsme si povídaly o nárůstu domácího násilí během pandemie, o tom, proč je česká společnost vůči násilí málo citlivá – i o tom, proč to u mladé a nejmladší generace vidí nadějně.

Předsedkyně Českého klubu Zürich Alena Pajasová vystudovala na Karlově univerzitě Pedagogickou a Matematicko-fyzikální fakultu. Působila jako tanečnice, učitelka a manažerka tance, řídila mezinárodní školku i mezinárodní taneční festival ProART. Od roku 2010 žije ve Švýcarsku, kde vyučuje tanec pro děti a jógu pro děti i dospělé. Učí v České škole i v Předškolce. Byla u zrodu Českého klubu, kde od jeho založení v červnu 2014 působí jako jeho předsedkyně.

Jan Suk pochází ze slavné skladatelské rodiny: jeho dědečkem byl Josef Suk, pradědečkem Antonín Dvořák. Žije v rodinném statku v Křečovicích. Píše básně, esejistiku, občas přednáší na školách. Vydal devět knih. Letos v červenci oslavil sedmdesátku.

Spisovatelka a učitelka Markéta Pilátová působí nesmírně skromně. Ačkoli toho má už hodně za sebou. Anebo právě proto. Poslouchat její vyprávění o Brazílii nebo se nechat unášet jejími knihami – to je balzám na duši, ale zároveň taky cesta, jak poznat odlišnosti i podobnosti kultur. O brazilských dětech, o emigrantech i o pralesích pojednává následující rozhovor.

Eva Papoušková (1969) patří mezi hvězdy české literatury pro děti a mládež. Těm nejmenším napsala knížky o vombatu Jirkovi, těm trochu starším večerníčkového Kanafáska, těm ještě starším Kosrpda a Telecí a těm nejstarším Cílovníky. Vše v družné spolupráci s výtvarnicí a animátorkou Galinou Miklínovou.

Odseděl si dvacet šest let ve školách – několika českých, dvou ruských, jedné holandské a jedné americké. Dalších deset let strávil na manažerských stoličkách tří nadnárodních firem. Sám založil tři firmy: cestovku, šnečí farmu a síť obchodů s africkým uměním. Když mu bylo třicet, jednoho rána namísto do práce zamířil k lékaři, který mu oznámil syndrom vyhoření. A doporučil razantní změnu života. Tomáš Hajzler poslechl. Z podnikatele se stal ekologický aktivista, lektor vzdělávání a spisovatel. Jeho nejnovější kniha se jmenuje Dobrý život ve stínu konzumní společnosti.

K Pavlíně Loňkové vede spousta cest. Tak například přes web a blog Pančelčino, kde mile a trefně píše nejen o škole, dětech, projektech a učitelích, anebo přes projekt Pomáháme školám k úspěchu. Další cesta k Pavlíně je pak přes Global Teacher Prize, kterou letos získala. Anebo na ni narazíte, když se snažíte formativně hodnotit a potřebujete pomoc.

Dají se z hlavy násobit a dělit trojciferná čísla? Kalman Horvát, tvůrce matemagiky, to nejen umí, ale taky to naučí vaše děti. V čem spočívá kouzlo spojení matematiky a „magie“? A je Kalman Horvát schopen pomoci kreativním dětem, aby se navzdory tomu, že s matematikou dosud bojovaly, dostaly třeba na gymnázium?

Titulek rozhovoru je sice z dílny Itala Calvina, ale ta, která ho cituje – spisovatelka Magdalena Wagnerová (1960), dcera fotografa Josefa Proška a překladatelky Ireny Wenigové –, má těch knižních pohádek na svém kontě zhruba tři desítky. Ta nejnovější se jmenuje Salát má pochyby a na svých křídlech ji právě přinesl Albatros.

Robert Čapek je lektor, psycholog, učitel a didaktik. Autor mnoha zajímavých knih hlavně o konceptu Líného učitele, ale taky populární Moderní didaktiky, která se dočkala mnoha dotisků. Jeho vzdělávací filozofie je pro mnohé kantory bolestnou sondou do vlastní neschopnosti. Ale pokud se na metodu Líného učitele podíváte pořádně, nemáte jí co vytknout. Funguje.

Marek Toman (1967) sice začínal s poezií, ale dneska píše hlavně prózu, a možná nejradši tu pro děti: Cukrárna U Šilhavého Jima (2018), Neskutečná dobrodružství Florentina Flowerse (2019), Nutrie (2019). „Chtěl bych zprostředkovat dětskému čtenáři rozkoš ze čtení, kterou jsem zažíval jako dítě,“ říká mimo jiné v následujícím rozhovoru.