Online archiv
Jak by se v psychoterapii mělo nahlížet na dětství? Je to něco, co nevyhnutelně „determinuje“ život člověka, a tudíž bychom tomu měli věnovat speciální pozornost? Nebo to je něco nedůležitého, čím bychom se v péči o duševní zdraví neměli vůbec zabývat a raději bychom se měli pragmaticky orientovat na budoucnost?
Brněnská dětská psychiatrička TAŤJANA HORKÁ dala v covidové době přednost poradenské praxi s klienty, kteří jsou motivovaní na sobě pracovat. Dětství považuje za zdroj, z něhož se dá i přes špatné zkušenosti čerpat.
Čeští dospívající nejsou psychicky v pohodě. Narůstá počet těch, kteří vykazují depresivní příznaky, sebepoškozují se či dokonce pomýšlejí na sebevraždu. Psycholožka PAVLA KOUCKÁ navrhuje, jak jim můžeme pomoci.
Existují různá vyprávění o psychoterapii. V některých je hlavním hrdinou terapeut zdolávající jeden těžký případ za druhým, jinde je hrdinou klient. Jan Roubal v knize Nepřekážet naději: Terapeutův průvodce depresivním polem nabízí ještě jiný, méně tradiční pohled.
Ve vývoji dětské duše záleží na každém jednotlivém kroku, ale i na vnímání celku a všech souvislostí. Jak se buduje důvěra a proč je bezprostřední zkušenost důležitější než teorie? Psycholog a psychoterapeut JIŘÍ RŮŽIČKA hovoří o práci s novorozenci, o pocitu domova a cizoty i o zázraku vánočního světla.
O současné generaci dětí a dospívajících se někdy říká, že jsou „sněhové vločky“, které vše intenzivněji prožívají a jsou méně odolné. Abychom zjistili více, udělali jsme malou anketu.
Děti, které přicházejí do ústavní péče, za sebou mají nejrůznější zraňující zkušenosti. Je tedy důležité, aby jim vychovatelé a vychovatelky poskytovali spolehlivou a stabilní podporu, bezpodmínečnou lásku a vedli je k odolnosti a sebeúctě.
Když se řekne dětská paliativní péče, na mnohé padne tíha a chtějí se od tématu co nejrychleji vzdálit. Je to pochopitelné. Zároveň je úžasné, že existují lidé, kteří v této oblasti aktivně působí a dělají mnoho dobrého.
Na začátku roku 2023 stála ekumenická teoložka a husitská farářka IVANA NOBLE u zrodu Centra péče o duši Univerzity Karlovy. Centrum nabízí duchovní doprovázení, kurzy meditace, hodnotově orientované kulaté stoly, workshopy i přednášky a je otevřené všem bez rozdílu. Co „péče o duši“ inspirovaná filozofií Jana Patočky obnáší a jak ji lze chápat?
Někdy kolem sebe stavíme nedobytné zdi a pak se cítíme opuštění, jindy si naopak neumíme dostatečně vymezit svůj prostor. Jak se znovu dobře propojit s lidmi, se sebou i se světem?
Hraniční porucha je nejrozšířenější ze všech typů poruch osobnosti. Sled ostrých vzletů a ještě ostřejších pádů často končí sebevraždou. Najít pomoc je náročné, a tak si lidé, kteří se s těmito potížemi u sebe naučili zacházet, pomáhají navzájem.
Zdá se, že nepořádku a nesouladu, v nichž se brodíme, neustále přibývá. Naše životy se komplikují, svět je stále složitější. Jak neuváznout v nahromaděném „odpadu“ a udržet si solidaritu a vzájemnost?
PSYCHOLOGIE DNES je časopis o mezilidských vztazích, životním stylu, společenských trendech, o sebepoznání a rozvoji osobnosti. Přináší články předních odborníků psané čtivou formou, rozhovory s kapacitami oboru z Česka i zahraničí, polemiky na aktuální témata, rady pro partnerské vztahy, výchovu i kariéru. Zabývá se prevencí závislostí, výsledky zajímavých výzkumů, sociální sférou apod. Je úspěšně přijímán širokou veřejností, stejně jako v odborných kruzích. Zvláště je ceněn jako inspirativní pomůcka pro studenty humanitních oborů.